Pokud jste alespoň jednou zavítali do uliček starého Delhi - Šáhdžahanabádu mezi Kašmírskou branou a ulicí Jampath, pak existuje kniha, kterou si musíte přečíst. Jedná se o dílo indického (později pákistánského) spisovatele, diplomata a básníka Ahmeda Aliho - Twilight in Delhi.
Twilight in Delhi není jen výborným románem. Je to úžasný záznam života muslimské komunity v Delhi počátku 20. století. I když sám autor se později vyjádřil ve smyslu, že tato kultura, vznešený jazyk, zvyky a atmosféra vymizela vyhnáním muslimského obyvatelstva v roce 1947, stále ještě je možné na místních bazarech spatřit svérázné postavičky, obchody a scenérie tak, jak je autor viděl a zapsal.
Před pár dny jsem tu publikoval článek o Pahargangži - bazaru v Díllí. Fotky, které jste u něj viděli už nejsou aktuální. V létě 2010 projel Pahargandžem bagr a zarovnal linii ulice po obou stranách. I když se prý většinou jednalo o černé stavby, celý způsob, jakým byla demolice provedena, je typický pro Indii a její řešení problémů. Takže pokud máte v paměti členitá průčelí domů, barevné cedule, změť drátů a reklam, tak vše je již minulostí.
Pro mnoho turistů je Pahargandž prvním místem, se kterým se po příletu do Indie setkají. Je jedním ze čtyř nejrušnějších bazarů v Delhi (dalšími jsou Chandni Chowk, Karol Bagh a Sadar Bazaar). Dá se říct, že je zároveň místem nejvíce šokujícím. Svojí atmosférou rušného trhu, davů lidí, nepořádkem, hotýlky a restauracemi přitahuje nejen obyvatele Delhi, ale i zahraniční turisty. Proč? První dojem je obvykle šok. Tady v tom mumraji a nepořádku že máme bydlet? Domy, obchody, vývěsní štíty, změť elektrického vedení, bláto pod nohami. A tak se pohyb po Hlavním bazaru stává kličkovanou, kdy se na jednu stranu snažíte vyhnout kaluži a na straně druhé vyhýbáte kravám, které se tu volně pohybují. Rikši, jak šlapací, tak i motorové, doráží z obou stran a do toho nekonečné zástupy lidí. A přesto se sem všichni rádi vrací. Pahargandž má své kouzlo a naštěstí se z něj ještě nestalo "turistické gheto", jako z podobné ulice Khao San v thajském Bahgkoku.
Kniha City of Djinns (Město Džinů) je úžasným popisem jednoho roku života, který strávil William Dalrymple v hlavním městě Indie - Delhi. Avšak není to v žádném případě cestopis. O současnosti města se toho v knize objeví jen minimum. Podstatou je popis historických událostí zasazených do kontextu současného města. Autor vyhledal a sepsal příběhy spojené s konkrétními památkami, lidmi, ulicemi a celými čtvrťmi Nového i Starého Delhi.
Málokterý turista, který zamíří k Červené pevnosti v Delhi, tuší, že Čandníčouk není jen obyčejná ulice. V současnosti se neliší od jiných ulic starého města - Šáhdžahánabádu. Je stejně špinavá, lemovaná nevzhlednými domy a podloubími, věčně ucpaná auty a motorkami.
Vždy tomu tak ale nebývalo.
