Amarkantak


Amarkantak

Amarkantak je poutním místem ve východní části státu Madhjapradéš. Není zmíněn v žádném z tištěných průvodců využívaných zahraničními turisty. Avšak pro Indy má velký význam. Sice sem neproudí tolik poutníků, jako na jiná posvátná místa Indie, ale své vyznavače si stále nachází.

Hlavním důvodem jsou chrámy při prameni posvátné řeky Narmady. Narmada je pátou největší řekou indického subkontinentu. Pramení ve východním Madhjapradéši ve nadmořské výšce 1057 m, protéká Indí směrem na západ a ústí v Khambátském zálivu do Arabského moře.

Délka toku řeky je 1312 km a pvovodí řeky zabírá téměř 100 000 km2, z toho je skoro třetina pokryta listnatými lesy.  Řeka Narmada protéká dvěma indickými státy: Madhjapradéš a Gudžarát.

V roce 2007 jsme navštívili Omkarešvar, posvátné město ležící na Narmadě a už tehdy nás řeka uchvátila. Proto bylo jen logické vyhledat její pramen.

Amarkantak je malá klidná vesnice obklopená původním pralesem. Už cesta k němu je zajímavá. Nejbližší vlaková zastávka - Pendra Road je asi 40 km vzdálená.

Pokud se sem vydáte, počítejte s tím, že se ocitnete daleko od všech tras zahraničních turistů. Tomu odpovídá i vybavení a ubytování. Odměnou bude naopak klid, nepřítomnost otravů a podvodníčků, jak je tomu běžné v jiných, turisty naštěvovaných místech.

A jako často jediní běloši v širokém okolí budete centrem pozornosti dětí i dospělých. Z Pendra Road je možné se vydat otřískaným starým autobusem nebo modernějšími taxíky a sdílenými džípy přímo do Amarkantaku.

Centrem dění je pramen řeky Narmady a chrámy, které byly kolem něj postaveny. Je příjemné si zde jen na chvíli sednout a pozorovat poutníky vykonávající půdžu. Vlastní pramen vyvěrá do malého bazénku zvaného Narmadakund. Dav věřících sem proudí během dne i večer, kdy je komplex osvětlený lampami.

Nicméně pár metrů od chrámů panuje neprostupná tma a klid. Spánek vesnice ruší jen zvuky nočních zvířat a houkání sovy. Schválně píšu "vesnice", protože Amarkantak má zhruba 8000 obyvatel, což je opravdu na místní poměry vesnice.  

V okolí pak, ukryto v lese, je množství dalších malých chrámků a svatyň, které lze během jednoho dne bez problémů obejít.

Jen kousek od  místa zrodu Narmady pramení další velká indická řeka - Son. Jako malý potůček teče pár set metrů po náhorní planině, pak se řítí vysokým vodopádem dolů do nížiny a  a putuje severozápadním směrem.  Poblíž Patny se pak vlévá do Gangy. Také u jejího pramene stojí malý chrám - Sonemuda - místo zrodu Son.

Relativní izolovanost náhorní plošiny, na které Amarkantak leží, je důvodem úžasné zachovalosti lesního porostu a množství rostlin a živočichů. Takže během toulek po okolí narazíte na spoustu nádherných přírodních zákoutí a výhledů.

Jako posvátné místo přitahuje Amarkantak poutníky a sadhuy z celé Indie. Nevím, jestli to bylo vyjímečností místa, nebo náhoda, ale všichni, které jsme  potkal, byli milí, usměvaví a hostili mě čajem.

Zhruba 6 km od pramene se Narmada řítí z náhorní planiny dolů do nížiny a vydává se na svoji pouť k Indickému oceánu. Protéká pak jižně od horského hřebene Vinhija a severně od hřebene Satpura, které oddělují severní a jižní Indii. Prvním vodopádem na její cestě je  Kapildhara.

Narmada zde padá do široké průrvy z výšky asi 30 m. Okolní červené skály v kombinací se zelení pralesa, jeskyně a chrámky sádhuů - místo, které nás všechny šokovalo svou nádherou.