Ty brďo

 

nevím, čím to je,
ale vždycky skončíme v Indii...

Indie

 

Sonagiri - nenápadné kouzlo džinistického poutního místa

Sonagiri - džinistické poutní místo, Madhjapradéš

Džinistické poutní místo Sonagiri na titulních stránkách zahraničních průvodců nenajdete. Také v rámci Indie není příliš známé. Má však své kouzlo malého a důležitého poutního místa. Zaujmout vás může klidná vesnická atmosféra, desítky bílých chrámů i dobrá dostupnost z hlavního města.

Strávit tu můžete dvě hodiny i tři dny. Záleží na tom, jak jste naladěni a co od Sonagiri očekáváte.



Zasaďte si most. Za 15 let vám vyroste. V pralesích Méghálaji to tak dělají

Živé mosty v Mégálaji jsou ze vdušných kořenů stromů

Nejdeštivější místo na světě, hluboké rokle a zelený tropický prales. To vše přivedlo Indy na severovýchodě Indie ke speciální technice, jak překonávat řeky. Využili rychle rostoucí pralesní stromy a natáhli jejich kořeny nad vodou.

Za pár lety jim takto vyrostly úžasné živé mosty. Staly se tak symbolem a hlavní turistickou atrakcí státu Méghálaja.



Soutok dvou řek, co jsou vlastně tři, a město s více názvy – Triveni Sangam v Prayagu

Triveni Sangam v Prayag, soutok Gangy, Jamuny a Saraswati

Toto místo se nazývá Triveni Sangam neboli soutok tří řek. Jenže na mapě najdete jen dvě – Gangu a Jamunu. Ta třetí se jmenuje Saraswasti a je neviditelná.

Soutoky řek mají obecně v hinduismu zvláštní roli. Právě proto je Prayag důležitým poutním místem. Najdete jej v severní Indii pár hodin cesty vlakem od Váránasí.

 

Červené zuby za pár rupií - betel je v Indii stejně legální droga jako třeba tabák

Červené zuby jsou typické pro milovníky betelu.

Najdete je na všech indických ulicích. Malé stánky, kde lze koupit a legálně vyzkoušet jednu z nejrozšířenějších drog světa. Betel. O indické zálibě v jeho žvýkání svědčí červené šplíchance slin na chodnících a zejména pak zabarvené a zkažené zuby jeho uživatelů.

Po prvním soustu se závisláky určitě nestanete. Co vede lidi k tomu, že betel žvýkají?

 

Plovoucí ostrovy jezera Loktak a jelen, který tančí

Jezero Loktak, Manipur

Hned na první pohled si všimnete, že s hladinou jezera Loktak není něco v pořádku. Je rozdrobená na tisíce malých ostrůvků.

Jenže se nejedná o ostrovy v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti jsou to plovoucí koláče z rákosí, vegetace a hlíny. Některé mají stěží metr, jiné na sobě nesou dokonce celé domy. A všechny se pohybují, plavou po hladině jezera, klesají a stoupají s měnící se hladinou vody.



Na exkurzi v indické nelegální palírně alkoholu

destilace rýžové pálenky v indickém Manipuru

Alkohol si ve státě Manipur oficiálně nekoupíte. Je to „suchý stát“. Na většině jeho území je vyhlášená prohibice. Jenže tak nějak polovičatě. Ve skutečnosti se tu prodává doslova na každém kroku. Jen vědět, kde hledat.

Na ilegální palírny jsem samozřejmě narazil také. Proces výroby alkoholu z rýže je překvapivě jednoduchý a po staletí se nezměnil.



Jak drahé jsou památky v Indii a proč je to celé špatně

Vstupné pro zahraniční turisty v Indii je drahé

Staré dobré časy, kdy vstupné do Červené pevnosti v Dillí bylo 1,5 Rupie, jsou dávno pryč. Platilo pro všechny jednotně. Nyní Indové zaplatí 35 Rs, ale zahraničního turistu tu oškubou o šílených 550 rupek!

Ano, v Indii, stejně jako v mnoha dalších asijských zemích, platí dvojí ceny na vstupné. Jako turisté tu zaplatíte mnohem víc než domorodci. A nejsou to jen tak nějaké drobné.

Podívejme se, proč je to špatně.

Stránky

Scroll to the top