Moje malá filmová role v indickém filmu



Kamera. Klapka, jedem.

Zahrál jsem si totiž roli v indickém filmu. No roli… řekněme, že spíše roličku. Ale i to se počítá. A vypil jsem u toho pět zelených kokosáků.

Prý dobrý. Tak jdeme na další záběr.

Určitě to znáte. Ve chvíli, kdy si myslíte, že máte před sebou spoustu hodin nicnedělání, přijde situace, která vám plány zákonitě nabourá a změní.

Čekalo mě takových nudných devět hodin na pláži jižní Indie. Letadlo letělo až večer a já marně přemýšlel, jak je strávit.

Cestou z pláže mi ale přišla zajímavá nabídka – hrát v indickém filmu.

Může se to snadno stát i vám

Indický Bollywood i jiná místní studia natáčí obrovské kvantum filmů. Do mnohých z nich potřebují neindický (rozuměj bílý) komparz.

A protože z logiky věci je bílých herců v Indii nedostatek, berou kohokoliv. Za ty dlouhé roky, co sem jezdím, jsem podobnou nabídku dostal několikrát. Naháněči filmařů objíždějí místa, kde se koncentrují zahraniční turisté, a nabízejí jim účast jako komparz nebo přímo malou roli.

Proč do toho jít

  • Je to legrace a zajímavá zkušenost.
  • Dostanete plat.
  • Dostanete najíst.
  • Odvezou vás na místo natáčení a zpět do hotelu.

Proč to odmítnout

  • Celodenní natáčení může být hodně velká nuda, zvlášť pokud jste jen komparz.
  • Naháněči běžně slíbí něco jiného než ve skutečnosti vyžaduje filmový štáb. Turisté si často stěžují na velmi brzké odjezdy a začátky (třeba v pět ráno) a pak dlouhé nicnedělání a čekání do odpoledne na place.
  • Běžně se nestíhá a plánovaný konec se vždy posune o mnoho hodin.
  • Natáčení se často koná ve vzdálených místech a tak jste odkázaní na libovůli organizátorů. Peníze bývají vyplacené až na úplném konci dlouhého dne. Bez ohledu na to kolik slibů filmaři porušili a o kolik hodin prošvihli slibovaný konec.
  • Pohledem Evropana jsou vydělané peníze naprosto nedostatečné.

Přes všechna zmíněná negativa však stále převažují ty kladné důvody. Je to zábava a zážitek. A vydělané Rupie jsou příjemným zpestřením.

K samotnému natáčení

Celý tým filmařů měl asi 30 členů.

Režisér byl poněkud bohém.

Dostal jsem maskéra, oblékli mě do kostýmu (košile, džíny a sako). Všimněte si sandálů. Boty pro mě bohužel kostimér neměl.

Hrál jsem bohatého evropského podnikatele, který přijíždí do Indie koupit pozemek pro stavbu továrny.

V jedné ze scén piju zelený kokosový ořech. Poté jej mám nonšalantně odhodit v dál. Já sám kokosáky miluji. A tak jsem „schválně nechápal“ a kazil záběr. No řeknu vám to takto – po pěti vypitých kokosových ořeších jsem měl dost a tu scénu jsme pak dali napošesté dobře.

Pozemek je příliš malý, v této scéně diskutuji se svou filmovou manželkou a manažerem o nutném rozšíření.

 

Ve chvílích pauzy mě asistent stínil deštníkem proti slunci.

Zbytek štábu na nedaleké louce vařil pozdní oběd. Byl výborný.

Než se stanete hvězdou (či komparzem) Bolllywoodu,

domluvte si přesné a jasné podmínky.

  • Čas začátku a zejména přesný konec natáčení
  • Bude k dispozici jídlo? A kolik? Pitná voda při dlouhém čekání?
  • Kdo a jak vás tam zaveze a zejména jak vás odveze zpět.
  • Plat se pohybuje kolem 1 – 1 500 Rs za krátké natáčení a přibližně 3 000 Rs za celodenní práci.