Na rybách v Indii


čínské rybářské sítě v jihoindickém Kočinu

Při putování jižní Indií narazíte dříve či později na malé rybářské vesničky. Brzy ráno se na břehu moře shromažďují skupiny rybářů. Společně vytahují obrovské sítě, které byly přes noc v moři.

Před tím, ještě za tmy, vyvezou rybáři v úzkých dřevěných loďkách jednu obrovskou síť na volné moře.

Je dlouhá i stovku metrů. Na břeh pak přitáhnou jen dlouhá lana upevněná k jejím koncům. Ráno, po východu slunce, se na pláži shromáždí zbytek rybářské party. Skupiny dvaceti až třiceti rybářů, oblečených jen v lundži (kus plátna omotaný kolem boků, tradiční oděv indických mužů) tahají postupně lana z vody.

vytahování rybářských sítí v Kerale

Jsou rozdělení do dvou skupin daleko od sebe, začínají s rozestupem stovek metrů, na původní šíři sítě. Postupně na břehu přibývá vytahované lano a konce sítě, skupiny se přibližují k sobě, společně rytmicky zabírají a zpívají.

vytahování rybářských sítí v Kerale

Někteří z nich vypluli znovu na moře a usměrňují síť z vratkých dřevěných loděk. Čím blíže je síť ke břehu, tím hlasitěji a rychleji rybáři skandují. Konečně, po zhruba hodině dřiny, vytahují na břeh vlastní síť s rybami. Úlovky nebývají velké a celý proces se opakuje další den znovu. V síti tentokrát uvízly jen drobné rybky a pár vodních korýšů.

vytahování rybářských sítí v Kerale

Na východním pobřeží Indie, v Puri, jsem byl svědkem rozdílné rybářské techniky. Celou noc byla vidět na moři malá světýlka jednotlivých rybářských loděk. Ve srovnání s těmi z Kovalamu byly však bárky větší a mohutnější. Jednotlivé rybářské party lovily menšími sítěmi celou noc a ke břehu se vracely až za úsvitu. Nalovené ryby se plácaly na dně lodí a u břehu už čekaly ženy s proutěnými koši. Nabíraly úlovky a vynášely je na břeh, zatímco se jejich muži starali o lodě a balili sítě. Pak se vraceli do vesnice k dopolednímu spánku.

hubený úlovek

Snažil jsem se tu jednou objednat rybu k jídlu. Celkem slušnou angličtinou mi ji nabídl jeden z rybářů. Domluvili jsme se na celé pečené rybě na česneku bez jakéhokoliv jiného pálivého koření. To bylo podmínkou, protože sám dobře vím, jak dokážou Indové jídlo překořenit a zkazit tunou čili. Vše jsme domluvili, já pro jistotu zopakoval, že nechci čili papričky ani jiné koření. A jak to dopadlo? Dostal jsem žraloka nakrájeného na kousky s čili papričkami v poměru kostka masa – jedna čili paprika. Po česneku ani stopy.

vytahování rybářských sítí v Kerale

Další zajímavá technika je vidět na západní pobřeží u města Kočin. Břeh tu lemují čínské rybářské sítě. Jde o několik metrů vysoké dřevěné konstrukce postavené na malém molu nad vodou. Skupina rybářů opakovaně ponořuje pomocí vahadla obrovskou síť napnutou na rámu do vody a zas ji po pár minutách vytahuje.

čínské rybářské sítě v jihoindickém Kočinu

Rozměry sítě jsou zhruba deset krát deset metrů Jako protizávaží slouží obrovské kameny navázané na laně. Toto závaží ovládají zhruba tři až čtyři muži, ostatní vytahují ryby ze sítě. Úlovky jsou malé, často je síť prázdná, nebo se na dně mrská jen jedna malá rybička.

čínské rybářské sítě v jihoindickém Kočinu

Jak se dostala čínská rybářská technika na pobřeží jižní Indie? Zavedli ji tu Portugalci, kteří si ji osvojili v jiné své kolonii – v čínském Macau.

čínské rybářské sítě v jihoindickém Kočinu

Rybáři jsou na turisty zvyklí a není problém si chvíli s nimi „zarybařit" Sám jsem zkoušel vytahovat síť z vody. Není to žádná lehká práce a pohodička, jak by se mohlo zdát. Lov ale probíhá téměř bez přestávky a na břehu je rušno.

čínské rybářské sítě v jihoindickém Kočinu

O pár metrů dál je totiž rybí trh a restaurace, kde vám čerstvě ulovenou rybu připraví. A dokonce to na přání zvládnou i bez pálivého koření.

Rybí trh v jihoindickém Kočinu

čínské rybářské sítě v jihoindickém Kočinu