Ty brďo

 

nevím, čím to je,
ale vždycky skončíme v Indii...

Představte si, že vám někdo leje kýble vody za krk, od rána do večera


Cherrapunji - nejdeštivější místo na světě

Až si zase budete někdy stěžovat, že venku prší, vyhledejte si, kde leží Cherrapunji - nejdeštivější místo světa. Já tam monzunové období zažil na vlastní kůži.

K severovýchodní Indii déšť prostě patří. V létě tam leje tolik, že vám nezbude nic jiného, než sedět v čajovně, anebo nekonečně moknout.

Cherrapunji - nejdeštivější místo světa

O tom, kde na světě prší absolutně nejvíc, se vedou spory. Je to buď indické Cherrapunji (místní název Sohra) nebo nedaleký Mawsynram. Podstatné je, že obě místa leží na severovýchodě Indie ve svazovém státě Meghalaya.

V poslední době vítězí o pár milimetrů srážek méně známý Mawsynram. Jenže vám, jako turistovi, může být úplně fuk, jestli prší „mega hodně“ nebo jen „šíleně moc“. Máte zde jistotu, že zmoknete. Během období dešťů vlastně stoprocentní.

  • Mawsynram má roční srážkový úhrn 11 873 mm.

  • Sohra (Sohra) má roční srážkový úhrn 11 777 mm.

Abyste měli srovnání, u nás v České republice spadlo v roce 2018 jen 522 mm srážek. To v porovnání s 11 873 mm v Mawsynramu působí opravdu směšně. Sice rok 2018 patřil v ČR k těm mírně slabším, ale oproti dlouhodobému srážkovému normálu (konkrétně 686 mm/rok) se příliš nelišil.

Většinu svazového státu Meghalaya tvoří náhorní plošina s výškou přibližně 1 500 m. Z jihu navazuje na nížiny Bangladéše a právě o tyto kopečky se zarazí pravidelné monzunové deště putující z Bengálského zálivu. Srážek je tolik, že celý stát Meghalaya je považovaný za nejdeštivější oblast světa. Roční úhrn je neuvěřitelných dvanáct metrů vody!

V červenci sem vážně nejezděte

Srážkové rekordy se zde nepočítají jen na roky, ale i na měsíce. Červenec je v Meghalayi nejdeštivější období celého roku. Letos tu pršelo 29 dní z 31 a celkem spadlo 3 272 mm vody. V ČR to bylo ve stejné době pouhých 58 mm.

(A já neměl jinou možnost, než sem jet v červenci. Podle toho to také dopadlo.)

9 metrů vody za 1 měsíc

Sohra je také držitelem dvou světových rekordů zaznamenaných v Guinessově knize rekordů. Oba dva se týkají srážek. V roce 1861 tu během července napršelo 9 300 mm vody (V ČR je dlouhodobý srážkový souhrn pro červenec pouhých 79 mm) Druhý rekord se týká celého roku. Byl opravdu výživný. V období od srpna 1860 do července 1861 tu napršelo 26 471 mm!

Chybička se vloudila i do učebnice

Dříve se běžně uvádělo, že nejdeštivější oblastí na světě je Ásám. Dokonce jsem tuto informaci četl ještě mnohem dříve, než jsem se poprvé vydal do Indie. Bylo to v učebnici zeměpisu na gymnáziu.

Jenže už tehdy to nebyla pravda a zřejmě autoři opisovali neplatnou informaci jeden od druhého. Skutečně, až do roku 1972 bylo Cherrapunji (lépe a nově nazývané Sohra) součástí státu Ásám. Jenže v lednu 1972 se od Ásámu odštěpil nový stát Meghalaya, doslova přeloženo jako „Příbytek bohů“, a Sohra tedy leží na jeho území.

Vodopády, jaké svět neviděl

Tedy přesněji řečeno – já jsem je neviděl. Byly totiž v mlze, dešti a oparu. Těšil jsem se na jedny z nejkrásnějších indických vodopádů, Nohsngithiang aneb Seven sisters falls. Jejich ikonické fotky najdete v každé propagační brožuře o severovýchodní Indii a zvláště o státě Meghalaya. Jenže během červencových monzunů je malá šance je spatřit. Ano, slyšíte je, vnímáte tu hloubku rokle před vámi, ale skrz mlhu vidět nejsou.

Přikládám pro vaši lepší představu alespoň jeden převzatý snímek.

Cherrapunji je turistická past

Turistů sem míří opravdu hodně, místní jsou na ně připravení a tomu také odpovídají ceny. I přesto se ale daly najít místa, kde se člověk mohl ubytovat za 300 Rs (100 Kč) na noc a najíst za dvacku. Jen stačilo popojít dál od centra dění, jet stopem namísto taxíkem (a tak se dostat mimo turistické trasy mezi běžné lidi) a povídat si s místními obyvateli.

Možná právě proto mě náhorní planina zaujala i během období dešťů. Stačilo vystoupit z autobusu a sednout si do nejbližší čajovny. Ono také člověku v tom neustálém dešti nic jiného nezbývalo. Sedět pod střechou, popíjet čaj, sledovat déšť a povídat si s místními. A pak nahodit batoh a vydat se do toho slejváku.

I přesto je Meghalaya zajímavé místo a kdykoliv mimo období monzunů by stála za delší návštěvu. Holá a lesů zbavená náhorní planina je rozbrázděná hlubokými roklemi plnými vlhké džungle, vodopádů a zajímavých mostů. To, co jsem během pár dní měl možnost navštívit, mi i přes nepříjemný a neustálý déšť za krkem, připadalo hodně originální a odlišné od zbytku Indie.

Už si nikdy nebudu stěžovat, že u nás prší. Vím, že může být hůř. Proto nedělejte stejnou chybu jako já a do státu Meghalaya jeďte spíš mimo období monzunů.

A nebo si vemte deštník.

Jak do Cherrapunji

  • Z Guwahati do Shillongu sdíleným jeepem, cesta trvá 2-3 hodiny.

  • Z Shilongu nejlépe sdíleným jeepem do Cherrapunji. Cesta trvá cca 2 hodiny.

Zajímavé odkazy

Scroll to the top