Rewalsar - posvátné jezero v podhůří zeleného Himálaje



Leží zhruba hodinu cesty od hlavní trasy a vyplatí se tam zajet. Je zde klid a atmosféra malé indické vesnice.

Kolem posvátného jezera leží buddhistické kláštery a hinduistické chrámy a okolní kopce jsou příjemně zelené. Řeč je o Rewalsaru ve státě Himáčalpradéš.

Rewalsar patří mezi další malé klenoty, o kterých bývá v turistických průvodcích jen minimum zmínek nebo jsou vynechány úplně. Možná také proto se mu masivní turistický ruch zatím vyhýbá a jeho atmosféra je pohodovější a klidnější, než nedaleké populární horské středisko Manali.

Nenechte se ale zmást výrazem „nedaleké“. V indických podmínkách to znamená pět hodin cesty s jedním přestupem. Rewalsar leží na odbočce hlavní silnice vedoucí z nížin, zhruba hodinu od města Mandi.

Jedno z dalších jmen Rewalsaru je Trisangam, což se dá volně přeložit jako „tři svaté komunity“. Ještě než jej objevili bílí turisté, mířili  sem buddhisté, hinduisté i sikhové jako poutníci, aby zde meditovali, pobývali v klášteře nebo jen nasávali poklidnou atmosféru místa. Jméno tak vyjadřuje posvátnost místa a vzájemné prolínání indických náboženství.

Většina chrámů a gurudvar leží na březích malého jezera, kolem kterého vede okružní cesta. Od brzkého rána do pozdního večera po ní chodí poutníci, kteří drmolí posvátné mantry a v rukou žmoulají korálky růženců. Trasa je lemovaná obchůdky s náboženskými potřebami, je zde pár skromných vývařoven a sporadicky se objevují netypické restaurace západního typu založené západními vlastníky a komunitami.

Oproti jiným podobným místům, jako je například zprofanovaný radžastánský Puškar, je tu však klid a za celou dobu pobytu nás nikdo neobtěžoval. Dokonce i místní tlupy opic nebyly agresivní a spořádaně čekaly na darované pamlsky. A to je už co říct!

Buddhisté nazývají Rewalsar Tso Pema – Lotosové jezero na počest svého učitele Padmasambhavy, který zde žil a meditoval. Buddhistická stopa je tu asi největší a vesnici dominuje obrovská socha tohoto nejuctívanějšího představitele vadžrajánového buddhismu. Socha odlitá z betonu tvoří střechu budovy, v jejíchž útrobách se nachází moderní buddhistický chrám.

Podle legendy přikázal místní vládce upálit Padmasambhavu na hranici poté, co se dozvěděl, že se guru pokusil konvertovat k buddhismu jeho dceru. Za neuposlechnutí nechal vládce Padmasambhavu i svoji dceru upálit. Pohřební hranice hořela celý týden a poslední den se na jejím místě objevilo jezero, v jehož centru plaval lotosový květ s živým Padmasambhavou i princeznou. Padmasambhava pak použil toto posvátné místo jako svoji základnu pro výpravu do Tibetu, kam přinesl z Indie Buddhismus.

Sikhové uctívají Rewalsar také. Desátý sikhský guru navštívil Rewalsar, aby zde požádal vládce místních horských království o podporu proti Aurangzébovi. A později mu zde byla vystavěna gurudvara.

I hinduisté zde mají několik chrámů zasvěcených Šivovi i Krišnovi. A tak můžete na jednom místě vidět buddhistické poutníky, kteří se pokloní při míjení hinduistického chrámu, ve kterém právě skupina žen zpívá oslavné písně Krišnovi, a dál si pak drmolí své Om mani padme húm.

Pár kilometrů směrem nahoru po úzké kroutící se silnici leží několik dalších malých jezer. Zmínka o nich se objevují už v dávné Mahábharátě a jsou spojena se jménem  bratrů Pánduovců.

Skromný klášter a jeskyně těsně pod vrcholem hřebene pak skrývá sochu Padmasambhavy.  Ten tu prý meditoval a musím přiznat, že místo je to velmi impozantní. Malá úzká jeskyně se na konci rozšiřuje a socha guru Rimpočhe, což je jiné jméno Padmasambhavy, vás překvapí svojí velikostí.

 

Už samotná cesta na hřeben skrz ovocné zahrady, malá políčka a výše i borovicovým lesem je působivá. Výhledy dolů do údolí stojí za to. Kroutí se přes několik hřebínků a malému autobusu trvá trasa nahoru k jeskyni zhruba hodinu.

Místní kopce a památky by si určitě zasloužily delší návštěvu. Zvlášť proto, že většina turistů míří přímou noční linkou z Delhi přímo do Manali nebo do údolí Parvati a Rewalsar úplně míjí. Což je škoda.

Praktické informace

  • Cesta z Mandi nahoru do Rewalsaru zabere asi hodinu a autobus vyjíždí z nádraží zhruba po hodině.
  • K ubytování tu slouží několik malých hotýlků nebo se můžete přenocovat přímo v buddhistickém klášteře.
  • K jeskyni na hřebeni jezdí státní autobus za pár Rupií, není tedy nutné pronajímat drahé taxíky.
  • Pěší cesta zpět dolů k jezeru je velmi příjemnou procházkou.
  • Rewalsar a život v místním buddhistickém klášteře popsal také J. X. Doležal v knize Klášter. Kniha je to mizerná a o místě samém vám toho moc neřekne.