Zapomenutá indická princezna a sufijský světec - to je příběh skrytý v Nizamuddin Dargah


Nizamuddin Dargah

Málokdo z turistů mířících k nádraží Nizamuddin v Dillí tuší, že za hradbou všedních domů leží hrobky významného sufijského mystika a zapomenuté mughalské princezny s pohnutým životním osudem.

Za novostavbami se tu schovává nenápadné, ale o to zajímavější místo – Nizamuddin Dargah. Zastavte se tu, až příště půjdete na vlak.

Cesta o sedm set let zpět

Opusťte široké bulváry Nového Dillí a poptejte se místních na hrobku Nizamuddina. Tohoto nejpopulárnějšího sufijského světce tu zná každý. Na princeznu Jahanaru se raději neptejte, místní její jméno už dávno zapomněli. O to zajímavější může být pátrání po jejím osudu.

Úzké uličky před nenápadnou branou jsou lemované stánky s květinami a náboženskými předměty. Za ní se však skrývá úplně jiný a překvapivě zajímavý svět. Je to spleť úzkých chodeb, průchodů a svatyň. Když se vymotáte z tohoto bludiště, otevře se před vámi malé vnitřní prostranství s několika hrobkami a mešitou.

Bez hudby to není ono!

Deset z deseti návštěvníků Nizamuddin Dargah doporučuje:

„Ke čtení tohoto článku si pusťte hudební doprovod.“

Je to hudba rytmická. Je podmanivá. Patří ke genus loci místa. Po chvíli určitě pochopíte proč.

Nachystal jsem pro vás konkrétní hudební video a nebo si sami vyhledejte slovní spojení "qawwali a Nizzamuddin"

Už vám to v pozadí hraje? Právě posloucháte qawwali.

Co je qawwali

Qawwali je forma sufijské devocionální hudby původem z Indie. Je populární v celé oblasti jižní Asie zejména ve státech se silnou muslimskou a zejména sufijskou tradicí jako je Indie, Pákistán nebo Bangladéš. Její kořeny sahají více než 700 let zpět.

Společně s jinou hudební formou, ghazaly, se jedná o zhudebněnou poezii, která vyjadřuje oddanost a lásku k bohu.

Zatímco ghazaly mají obvykle jen jednoho vůdčího zpěváka, qawwali jich mají více a k tomu větší sbor doprovodných zpěváků a muzikantů.

Tuto konkrétní hudební a básnickou formu zpopularizoval Amir Khusro, básník a žák Nizamuddin Auliya. Jeho hrob se také nachází v areálu Nizamuddin Dargah.

Původně se zpěvy odehrávaly jen v blízkosti sufijských svatyní a hrobek, ale ve dvacátém století zpopularizovali qawwali díky hudebním nahrávkám také Nusrat Fateh Ali Khan a bratři Sabri.

Nejpopulárnější muslimský světec

Hlavní atrakcí a centrem dění je hrobka významného sufijského světce Muhammad Nizamuddin Auliya, známého také pod jménem Hazrat Nizamuddin. Právě na tomto místě založil ve 13. století školu jako místo náboženského a duchovního života.

Sufismus, jehož je Nizamuddin představitelem, je často popisovaný jako mystický směr islámu. Cílem následovníků súfismu je pomocí zvláštních praktik přivést věřícího blíže k Bohu či dokonce s Bohem splynout.

Právě na meditaci, vnitřní prožitek, poezii a zpěv qawwali se soustředil sám Nizamuddin a jeho stoupenci.

hrobka sufijského světce Nizamuddina v Dillí

V tehdejší době ležela jeho škola daleko od Dillí. Nizamuddin odmítal svět mocných a kontakt s vládnoucí dynastií. Naopak sám přitahoval množství studentů a následovníků.

Když v roce 1325 zemřel, stal se jeho hrob poutním místem a mnoho členů vládnoucí muslimské šlechty toužilo být pohřbeno v jeho blízkosti. Možná i právě proto nedaleko odtud leží velká a výstavná hrobka významného mughalského panovníka Hamájuna.

Mnohem blíž však byla o tři sta let později pohřbena jedna zajímavá žena.

Na mughalskou princeznu Jahanaru Begum Indové zapomněli

Zřejmě znáte slavný příběh Tádžmahálu a jeho tvůrce Šáhdžahána. Jeho žena zemřela při porodu čtrnáctého dítěte a její manžel, mughalský vládce, nechal postavit tuto nejslavnější hrobku světa.

Princezna Jahanara byla jejich nejstarší dcerou. A právě její hrob tu leží.

Po smrti matky se stala první dámou obrovské říše. Starala se o mladší sourozence a částečně i o záležitosti dvora. Nebyla tedy jen tak nějakou nevýznamnou historickou postavou. Je tedy mírně paradoxní, že mnozí Indové, které jsem se na hrob ptal, o něm neměli žádné tušení. Sami sem přišli kvůli mnohem známějšímu Nizamuddinovi. Lokalizovat hrob mi pomohl až jeden z hlídačů v areálu.

Hrobka mughalské princezny Jahanary v Nizzamudinu

(podívejte se na panoramatické snímky v Mapách Google)

Sama Jahanara byla vysoce vzdělaná, organizačně schopná. Psala poezii, hrála šachy, ovládala kaligrafii, dělala společnost a rádce svému otci. Jako strážce královské pečeti a první dáma dvora měla velmi velký vliv, organizovala svatby, urovnávala rodinné spory.

Byla to žena velmi bohatá a samostatná. Dokonce měla svůj vlastní palác mimo území Červené pevnosti. Což bylo v té době naprosto neobvyklé pro svobodnou ženu muslimského světa.

Ve věku třiceti let utrpěla silné popáleniny a málem zemřela. Její léčba trvala mnoho měsíců a Jahanara si odnesla znetvořenou tvář a spálenou velkou část těla.

Jednou z rodinných roztržek, která měla velký vliv na její osud, byla vzpoura mladšího bratra, Aurangzéba, proti otci. Také díky ní byl spor urovnán. Avšak o několik let později Aurangzeb svého otce svrhl z trůnu a uvěznil v Agerské pevnosti. Jahanara mu dělala společnost během dlouhých let vězení a starala se o něj až do jeho smrti.

hrobka sufijského světce Nizamuddina v Dillí

I poté si udržela vliv u dvora. Smířila se s bratrem, získala zpět své tituly a moc. Později dokonce mírnila jeho přísné zákony a tvrdou vládu.

Zanechala nesmazatelnou architektonickou stopu na tváři Agry a Dillí. Nechala postavit Páteční mešitu v Agře, navrhla hlavní třídu naproti Červené pevnosti v Dillí – dnešní Čandičouk. Zde vybudovala velký karavanserai (dnes je na jeho místě radnice). Založila také množství mughalských zahrad.

mramorový Jali panel u hrobky Nizamuddina

Oproti tomu její hrobka v Nizamuddin Dargah je jednoduchá a prostá. Je postavená z bílého mramoru a nemá střechu. Všude jinde by budila zaslouženou pozornost. Zde je jen podivným místem, které slouží částečně jako skladiště správců areálu.

Takto zapomenuta skončila jedna z kdysi nejbohatších a nejmocnějších žen mughalského dvora.

Nejlepší párty bývá ve čtvrtek

Otevřeno je tu každý den, od úsvitu do soumraku. Ale jen ve čtvrtek zde může spatřit a hlavně poslouchat zpěváky qawwali – devocionálních sufijských básní.

Skupina mužů tu sedí na zemi u mauzolea a za doprovodu harmonia, bubínků a štěrchadla se zpěvem vyznává z lásky k bohu. Hudební vystoupení, lépe však řečeno modlitba, nemá konce, zpěváci se postupně dostávají do tranzu, rytmus se zrychluje, posluchači se mačkají okolo a fascinovaně tleskají do rytmu.

zpěváci qawwali v Nizamudin Dargah

Vždy, když jsem si myslel, že přichází vrchol a více a rychleji a emočně vypjatěji už to nejde, tak se zpěvu ujal další zpěvák v řadě a atmosféra ještě více zhoustla. Po hodině nebyli v náboženském vytržení jen zpěváci, ale i většina přihlížejících návštěvníků.

Takže ano, zajeďte sem kdykoliv, ale jen ve čtvrtek to budete mít i se nezapomenutelným koncertem.

Kam dál za sufijskou tradicí?

Zaujalo vás toto místo? Pokud se zajímáte o indický sufismus, určitě nevynechejte podobné svatyně. Další zajímavá poutní místa severní Indie jsou

  • hrobka Sharif Dargah v Ajmeru – zde je pohřben Moinuddin Chishti
  • hrob Salima Chishti ve Fatehpur Sikri poblíž Agry
  • Baba Bakhtiar Khaki v Mehrauli, což je část Dillí

Praktické informace

  • Nejbližší zastávka metra je Jangpura. Odtud jeďte zhruba 1,5 km rikšou.
  • Turistů je tu pomálu. Naštěstí.
  • Vezměte si s sebou pokrývku hlavy.
  • Čtvrteční qawwali začínají kolem 18 hodiny. Dejte si pozor na davy lidí a přijďte včas.
  • Vstup je zdarma.
  • Pokud nejste vegetariáni, otestujte restaurace před hlavní branou. V nabídce tu mají zajímavé muslimské speciality.