Další roky s Linuxem ve školství



Už to jsou tři roky, co jsem se v článku „Linux na Bakalce pomáhá s výukou jazyků" naposledy rozepsal o nasazení operačního systému Ubuntu u nás ve škole.

Letos jsem čerstvě povýšil všechny stanice na verzi Ubuntu 14.04 LTS a tak přichází čas na malou rekapitulaci.

Linux jako vedlejší operační systém jsem na naší základní škole začal testovat zhruba od roku 2006. V 2008 pak přišlo nasazení ve větší míře na serverech. To je však jiná kapitola. Podívejme se nyní na to, jak se jeho využití změnilo během těch devíti let a k jakému stavu jsme došli ke konci roku 2014.

Unity budiž pochváleno

Několik let jsem měl Linux nasazený jako druhý operační systém v počítačové učebně. Jeho používání bylo dobrovolné a sporadické. Testoval jsem velké množství distribucí s různými prostředími. Po sérii zkoušení na dětech ve škole i na vlastní rodině, jsme zakotvili u klasického Ubuntu. I přes opakované odmítání od zatvrzelých „linuxáků" se systém stal použitelným podle mého názoru až s nástupem prostředí Unity.

Snaha společnosti Canonical vytvořit systém pro běžného uživatele se zjevně zdařila. Mnoho mých přátel se mnou zřejmě nebude souhlasit, ale stabilitou, intuitivností prostředí, snadností používání a zejména propracovanými detaily se jiné distribuce a prostředí dosud nevyrovnaly svým konkurentům ze stáje Microsoftu či Apple. V produkčním ostrém provozu, jakým bezesporu škola je, nepotřebuji možnost systém ohýbat podle svých potřeb. Vyžadujeme stabilní a spolehlivé prostředí. A to nám poprvé umožnilo až Ubuntu 12.04 s Unity.

Od roku 2012, tedy dva roky, jsem bez problémů systém Ubuntu 12.04 používal při výuce i v běžné práci učitele. Po vydání nové verze Ubuntu 14.04 LTS jsem jej nejdříve několik měsíců testoval na osobním počítači a s počátkem nového školního roku pak nasadil v celé počítačové učebně.

Využíváme jej jako hlavní a jediný operační systém pro výuku informatiky. Druhá počítačová učebna běží na Windows 7 a žáci si během studia „ošahají" více systémů. Zároveň tím řešíme požadavky některých programů, typicky testování NIQES a výukových programů, na ten „jediný a správný operační systém".

Je to super, podívejme se na výhody

Jaké výhody nám jako škole, mně jako správci a jako učiteli a zejména žákům nasazení linuxového systému přineslo? Mezi největší výhody řadím bezúdržbovost a stabilitu. V podstatě jsem neměl uplynulé dva roky se stanicemi žádnou práci. Systém běžel tak, jak jsme potřebovali. Nezpomaloval se, neřešil jsem žádné poruchy a nefunkčnost programů, slovo „vir" bylo neznámým termínem. Pokud bylo třeba, rychlý update a upgrade vyřešil nové verze programů. Zkrátka stav, jakého jsem na druhé učebně běžící na Windows dosahoval jen stěží.

Ubuntu v rukou učitele

Výhody systému mohu hodnotit také jako učitel. Na většinu aktivit, které jsem potřeboval s žáky řešit, jsem našel program nebo jinou online službu, která jej zastoupila. Je ovšem nutné podotknout, že během svých hodin nevyužívám žádné specializované programy dostupné pouze pro Windows, nemám interaktivní tabuli, nezařadil jsem aktivity typu kreslení v Sketchup, pokročilou úpravu fotografií a podobně. Využívám linuxový systém jako nástroj pro výuku informatiky – pro kancelářské aplikace, přístup k online službám, jednoduchou grafiku a úpravu fotek, tvorbu myšlenkových map atd. Zde mi plně vyhovuje a neměnil bych za žádnou cenu.

Pokud bych jej měl využívat pro ostatní předměty jako například přírodopis, zeměpis nebo fyziku, byly by mé nároky jiné, mnohem vyšší a z osobní zkušenosti mohu zodpovědně konstatovat, že by mi Linux nestačil.

A co kolegové? Někteří učitelé jsou schopni se pod Ubuntu přihlásit a pracovat, komunikovat a tvořit dokumenty. Vždy se ale jedná o kancelářskou práci, vyřizování emailů, přístup k internetu. Klasická výuka zatím není možná.

Během posledních let, kdy se mezi žáky i mezi dospělými rozšířila dotyková zařízení, jsem si také všiml jedné zajímavé věci. Zatímco klasické GNOME 2 bylo pro uživatele nepřehledné, nevzhledné a neradi v něm pracovali, současné Unity jim problémy nečinní. Typické je to zejména pro ty uživatele zvyklé na Android a iOS. To jen potvrzuje správný směr, který Canonical s Unity nastavil. Pro ověření jsem nainstaloval cvičně Fedoru s GNOME 3. Byla to katastrofa.

Jsou tu i nevýhody

V čem vidím základní nedostatek, je množství výukových programů. Ve většině článků a debat využití Linuxu ve školství dříve či později někdo zmíní Edubuntu. Bohužel učitelská realita je jiná. Svět online služeb, dotykových zařízení i klasických programů pro konkurenční systémy se za ty roky posunul mnohem dál a dnes působí sbírka software v Edubuntu zastarale, nemoderně, s předpotopní grafikou a neodpovídá požadavkům žáka ani učitele 21. století.

I když se komunita snaží dokázat opak, bohužel velké množství programů nedosahuje kvalit svých FOSS Windows alternativ. Práce s nimi je pomalejší a méně intuitivní. To je opět zkušenost získaná dlouholetou prací s žáky a pozorováním jejich pracovních postupů na různých systémech. To se už ale bavíme na úrovni aplikací. Zůstaňme u systému.

Co se týče vlastního operačního systému, jako správce vidím problém ve složitější instalaci a zejména vyladění tak, aby byl linuxový systém smysluplně zapojitelný a využitelný v smíšené síti. Množství poinstalačních kroků a úprav, které musím pokaždé vyřešit, je časově a znalostně mnohem vyšší, než prosté zapojení Windows stanice do sítě, byť běžící na linuxovém serveru s využitím Samby a dalších služeb.

Uvědomme si prosím, že se nejedná o běžný domácí počítač, kde je naopak instalace rychlá a bezproblémová. V případě školy nebo jiné větší instituce se bavíme o doméně, spolupráci, síťových discích, funkčních tiskárnách a skenerech, profilech a centrálních nastaveních nebo systémech evidence a jiných programech vyžadovaných pro provoz školy.

V takovém případě je množství času a práce věnované zprovoznění Ubuntu neúměrné získaným výhodám. I po mnoha hodinách práce mám stále nefunkční změnu hesla uživatele, o pohodlnosti Group policies si můžu nechat jen zdát, skenování je noční můrou a raději už ani netisknu, protože z naší vysoce funkční síťové tiskárny za desítky tisíc je najednou díky nedostupnosti ovladačů ořezávátko za dva tisíce.

Úprava fotografií se stala nenáviděnou činností a mám pocit, že ti, co mi zase doporučí Digikam, asi nikdy nepracovali v žádném fotoeditoru pod Windows.
Taková drobnost, jako přesměrování profilu, nebo připojení sdílených složek dle přístupových práv, je dalším příkladem, kdy mě Ubuntu nutí ručně editovat množství systémových souborů. To vše v případě Windows stanice odpadá.

Tedy, i když má nasazení Linuxové stanice velké výhody, nevyplatí se z hlediska času a množství práce. Řešením by samozřejmě bylo zapojení kvalifikované služby či správce.

Současný stav jednotlivých volně dostupných distribucí podporuje spíše individuální nasazení nebo a naopak profesionální řešení v rámci velkého podniku s plnou podporou. V situaci, kdy síť řeší správce jen tak mimochodem na malinký úvazek nebo nadšený učitel ve svém volném čase, je výhodnější zůstat pouze u Windows a Linuxem se nezabývat.

Znám spoustu učitelů, kteří byli schopni rozběhnout síť a stanice pod Windows jen na základě jedné knihy kvalitních návodů nebo série webových článků. To je stav, kterého pod Linuxem prostě nelze dosáhnout.

Proč tedy do toho jít?

I přes všechny výše zmíněné nevýhody, si stále myslím, že má cenu do toho jít a provozovat učebnu na jiném, než majoritním operačním systému. Vzhledem k mohutnému nástupu cloudových služeb, sociálních sítí a dotykových zařízení, přestává být podstatné, co běží jako základní systém.

Důležitý je výsledek a ne systém či program, ve kterém jsme k výsledku došli. Vím z vlastní zkušenosti své a svých žáků, že se stanoveného cíle dobereme, ať už pracujeme pod Windows, v Ubuntu nebo z tabletu s Androidem.

Čím více operačních systémů a různých prostředí si žáci otestují, tím budou připravenější na budoucí změny a vývoj, neustrnou a nestanou se z nich cvičené opice, které si zvykly, že je třeba kliknout na červené tlačítko nahoře vlevo. Při změně prostředí pak už nejsou ztraceni. Práce ve více operačních systémech a programech je nutí přemýšlet, jak vlastně dělají to, co dělají.

Nemusí se jednat pouze o variantu Windows - Ubuntu. Stejnou službu by nám zajistila jakákoliv jiná kombinace systémů - třeba Windows - OS X, nebo Ubuntu – tablety s Androidem.

Takže závěrem malé doporučení – jděte do toho. Pokud nic jiného, vy sami se posunete někam dál ve vnímání operačních systémů a práce s nimi. Bude vás to stát jen váš čas a práci.