Jak moc lze využít MOOC na základní škole?



Všichni o tom mluví, účastní se toho tisíce lidí a guruové vzdělávání to považují za budoucnost školství. O co jde? Jedná se o MOOC - Massive Open Online Courses.

Je nejvyšší čas vyzkoušet tuto progresivní metodu výuky a sebevzdělávání na vlastní kůži.

Co je to MOOC

Nejdříve tedy, co nám o MOOC říká Wikipedie:

Zkratka MOOC (z anglického massive open online course, hromadný otevřený online kurz) je označení vzdělávacích kurzů s neomezeným počtem účastníků, ke kterým se přistupuje pomocí webu. Tento druh distančního neformálního vzdělávání vychází z myšlenek konektivizmu. MOOC je založen na principu sdílení a volnosti. Lektoři připraví tematický obsah a časový harmonogram akce trvající zpravidla několik týdnů. Ke každému tématu připojí seznam odkazů na studijní materiály a pozvou odborníky na online přednášku.

Sám jsem v minulosti absolvoval různé prezenční vzdělávací akce. Některé byly velmi dobré a inspirativní, jiné nestály zanic. Byť byly garantované Pedagogickými fakultami a jinými „prestižními“ organizacemi.

Když tedy není člověk spokojený s nabídkou ve svém nejbližším okolí, je nejvyšší čas porozhlédnout se jinde. A třeba rovnou v zahraničí. Z principu MOOC vyplývá, že geografické hranice ve vzdělávání nehrají roli. A tak se můžeme za pět minut a 10 kliků myší přihlásit k kurzům světových univerzit, respektovaných profesorů a jiných organizací, které mohou nabídnou to, co hledám a skutečně potřebuji.

Poprvé v MOOC

Jedním za takových kurzů, který jsem v minulosti absolvoval, byl kurz Teaching computing. Pořádala jej University of East Anglia. O této vzdělávací instituci jsem se dozvěděl, až při zápisu do kurzu. V každém případě to byly, alespoň pro mě, čtyři velmi zajímavé týdny online studia o metodách výuky informatiky.

Nešlo ani tak o konkrétní dovednosti, spíše o celkový náhled na problematiku. Kurz mi dal nadhled a otevřelo oči v mnoha směrech. Třeba jen v tom, že je někdo, kdo o obsahu předmětu uvažuje jinak než je v našich končinách běžné.

Škoda jen, že s podobným nadhledem k tématu nepřistupuje PdF MU v Brně. V tom sám osobně vidím největší výhodu MOOC kurzů. Proč bych jako učitel měl absolvovat při studiu informatiky ponižující, nepřipravené a zastaralé přednášky na PdF v Brně, když můžu online studovat na a učit se od inspirativních lidí v zahraničí?

Na výše uvedeném příkladu jsme si ukázali, jak se jako učitel mohu pomocí MOOC sám vzdělávat. Ale mohu také tyto kurzy použít jako metodu a nástroj výuky ve svých hodinách. To je případ konkrétního kurzu, který jsme s mými žáky společně završili před několika dny.

Jde použít MOOC na základní škole?

Před šesti týdny jsem zapsal 16 mých žáků 9. ročníku do našeho historicky prvního MOOC kurzu.

Jednalo se o kurz Exploring English pořádaný British Council. Po dobu trvání kurzu procházeli naši žáci postupně jednotlivými tématy, cvičili si angličtinu, komunikovali s lidmi z celého světa a hlavně si rozšiřovali obzory.

Mojí rolí jako učitele bylo poskytovat technickou podporu žákům, pomoct jim s registrací a řešit případné problémy. Ale z povahy online kurzu a jeho kvalitního obsahu a dobrého technického provedení postupně vyplynulo, že moje role bude minimální. Žáci procházeli kurzem bez problémů, které bych musel řešit. Online svět a sociální sítě jsou pro ně přirozené natolik, že jim metoda MOOC připadala velmi přirozená, a v kurzu se bez problémů orientovali sami.

Rolí mé kolegyně angličtinářky pak bylo procházet s žáky jednotlivá témata v rámci hodin anglické konverzace a dát jim spíše jazykovou podporu.

Pojďme tedy už tedy ke konkrétnímu kurzu, jeho organizaci a průběhu.

Kde jsme studovali

Kurz, který jsme absolvovali, je pořádaný Britskou radou a běží na portále https://www.futurelearn.com. Tento web je rozcestníkem pro velké množství dalších kurzů, témat a garantujících institucí. Sám jsem si jej vybral právě po pozitivních zkušenostech s mým prvním kurzem na tomto portálu. A pověst instituce, jako je British Council byla pro mě dostatečnou výchozí garancí kvality kurzu.

První kroky v portálu

Pro účast v kurzech je nutná registrace v prostředí vzdělávacího portálu Future Learn. Poté se už adepti studia zapisují do konkrétních kurzů napříč jednotlivými vzdělávacími institucemi. Stačí vám tedy jediný přihlašovací údaj a během jednoho dne můžete vystřídat Britskou radu, univerzitu v Londýně, školu z Tel Avivu nebo Barceloně. Kompletní seznam zapojených institucí naleznete zde.

A už studujeme

První, co mě zaujalo po vstupu do kurzu, byla příkladná emailová komunikace. Veškeré kroky a postupy v rámci studia byly popsány pomocí emailů psaných spíše osobním, příjemným jazykem.

Ano, samozřejmě, píše je jeden člověk podle šablony je rozesílá poštovní server. Jiným způsobem také není možné obsloužit 50 000 studentů v jednom kurzu (čtete správně, do tohoto kurzu se zapsalo více než padesát tisíc studentů). Každý týden mi tedy přišlo malé shrnutí minulého týdne a navnadění na témata budoucí.

Opět se mi tu bohužel nabízí srovnání s Pajdákem, kde ač školné platící studenti, jsme byli jen položkou v systému a první přednáška začala bez jakéhokoliv uvedení a přivítání ze strany školy. A následná komunikace byla jen zmatená, případně chyběla vůbec. Paradoxně jsem si tak připadal osobněji v anonymním kurzu v internetu, než při běžném studiu.

Průběh a témata kurzu

Prostředí kurzu je rozděleno na jednotlivé týdny. Předpokládá se zapojení ze strany studentů o rozsahu 2 hodiny týdně. Náplň každého týdne tvořilo samostatné téma, které se týkalo jednoho z aspektu britské kultury. Součástí materiálů byly vždy úvodní texty, video k tématu a další materiály.

Podívejme se například na strukturu 6. týdne:

Tématem je „Building a business“. Máme tu úvodní text a video. Pro ty, kteří nestíhají sledovat mluvenou angličtinu ve videozáznamu, je možnost stáhnout si přepis textu ve formátu PDF a procházet video s jeho pomocí. Následuje diskuze s ostatními účastníky kurzu. Mí žáci oceňovali právě tuto možnost interakce s ostatními studenty z celého světa.

Následuje článek ve formě rozhovoru s konkrétní osobností, opět video a test, který vychází z uvedených materiálů a zjišťuje míru porozumění.

Samozřejmě při tak velkém množství studentů není reálná přímá zpětná vazba od vedoucích lektorů. Forma interakce mezi studenty probíhala právě v následné diskuzi ve fóru a lektoři k ní v mnoha aktivitách sami vybízeli.

 

Právě zde se nabízí v prostředí škol možnost podpory ze strany učitele tak, jak jsme to otestovali na naší škole. Výhodou je samozřejmě i jasně definovaný průběh kurzem, kdy se jednotlivé sekce odemykají až po splnění předešlých úkolů a lze tedy pozorovat a hodnotit úspěchy studentů.

Lze tedy MOOC nasadit hromadně v české základní škole?

Výše popsané metody byly pro mé žáky vysoce motivující a většina z nich kurz dokončila, ostatní jsou jen pár lekcí před koncem a vzhledem k tomu, že je kurz stále otevřený i po jeho oficiálním skončení, věřím, že jej úspěšně dokončí.

Nevýhodou je samozřejmě nutná znalost cizího jazyka. Pro úspěšné absolvování kurzu se doporučuje ze strany organizátora minimální úroveň jazyka B1 v rámci Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Naši žáci 9. ročníku tuto podmínku splňují, ale na jiných školách to nemusí být pravidlem. Vylučuje to tedy velké množství žáků základních škol. Určitě tu ale vidím šanci pro střední školy.

To, že mých 16 žáků dokázalo kurzem úspěšně projít, je naprosto úžasné a mají můj obdiv. Tedy na otázku, zda lze využít MOOC na základní škole, musím odpovědět, že ano.

Výhody tohoto konkrétního MOOC

  • snadná registrace
  • intuitivní prostředí
  • kvalitní obsah
  • návaznost materiálů, týdenní struktura
  • motivující komunikace ze strany lektorů
  • komunita studentů a možnost vzájemné debaty
  • možnost získat závěrečný certifikát o absolvování

Nevýhody

  • Vyžaduje vyšší jazykovou znalost, což limituje mnohé žáky.
  • Nutnost najít vnitřní motivaci ke studiu. Opustit kurz je totiž velmi snadné.