Kudy a jak do školy – společná práce v Mapách Google



Sdílený textový dokument moji žáci už dávno znají a tak je logicky trochu nudí. Nastal tedy čas vyzkoušet něco nového a originálního – a to konkrétně sdílené mapy a práci v nich.

Jenže ne všechny aktivity se povedou tak, jak je učitel plánuje. Máme hotovou mapu a dopadla jinak, než jsem chtěl. Což nemusí být nutně na závadu.

I učitel může pracovat s chybou. Podívejte se tedy zejména na závěrečné poučení z celé naší aktivity. 

Kde všude jsem byl

V září byly všechny naše devítky na historicko-literární exkurzi v Praze. A pro některé bylo překvapením, když si později nechali zobrazit konkrétní trasu celého výletu. Jejich mobil vše zaznamenal i bez jejich vědomí a přispění. Proč to tak je? Jak to funguje? Dá se s tím dál pracovat? Dá se to vypnout? O tom všem také byla naše hodina.

Takže během informatiky padaly termíny jako „časová osa“, historie polohy, geolokace, Moje mapy, sdílení, plánování trasy, plošné a lineární mapové prvky a mnoho jiného.

Jako základní nástroj jsme použili Mapy Google a službu Moje mapy. Do nich jsme zakreslili trasu a způsob dojížďky do školy.

Jenže :-(

poněkud mě překvapilo, že...

  • velká část žáků naprosto netušila o funkci Časová osa a nikdy ji nepoužili. Nevěděli, že jejich mobil může zaznamenat polohu do mapy.
  • hodně deváťáků mělo funkci zjišťování a zejména zaznamenání polohy zapnutou, ale nevěděli proč a jak a zda to někdy sami vědomě povolili.
  • pro některé to bylo celkem šokující zjištění, že se takto jednoduše ví, kde a kdy se pohybovali.
  • mnozí měli problémy s kreslením do map.

Část hodiny jsme proto neplánovitě věnovali představení funkce Časová osa, seznamovali se s historií polohy a učili se kreslit do společné mapy.

Jak zobrazit svoji Časovou osu

Navštivte http://maps.google.com – přihlaste se pomocí vašeho Google účtu – rozbalte hamburgerové menu v levé části – v nabídce vyberte položku Vaše časová osa.

Kudy a jak do školy

Úkol byl jasný a jednoduchý.

Do konkrétní vrstvy mapy vlož přibližný bod svého bydliště, zakresli trasu cesty do školy a barevně ji odliš.

Jako podklad celé práce jsme použili sdílenou mapu s vytvořenými vrstvami. Každá vrstva odpovídá různému typu dopravy do školy. Pro větší přehlednost jsme značili jednotlivé způsoby dopravy barevně takto:

  • pěšky - červená
  • MHD - modrá
  • linkový autobus - zelená
  • vlak - růžová
  • auto - žlutá
  • kolo - černá

Vznikl tak jednoduchý geografický náčrt zobrazený v Google mapách. Znázorňuje převládající způsob dopravy do školy a rozptyl bydliště žáků.

Takto znázorněný dojezd do školy může být zajímavým srovnáním a může sloužit jako podklad pro další projekty. Zejména když bydliště vašich žáků výrazně přesáhne typickou spádovou oblast školy.

Co jsme se naučili

  • Mobilní telefon může zaznamenat polohu a tuto polohu pak zobrazit v mapě.
  • Je možné se vracet v čase a zjišťovat historii polohy.
  • Existují Moje mapy postavené na Mapích Google a dají se upravovat. Dokonce je můžeme i sdílet.
  • Do mapy mohu vkládat vlastní body zájmu.
  • Mapa může mít více vrstev. To je základ složitějších Geografických Informačních Systémů (GIS).
  • Do mapy mohu kreslit liniové i plošné prvky a mohu měnit jejich vlastnosti jako barvu, sílu čáry a podobně. Dokonce lze do mapy vložit vlastní obrázky a pracovat s nimi.

Anonymita nadevše

Příjemně mě překvapilo, že mnozí přišli sami s požadavkem na větší anonymitu jejich práce. Ve chvíli, kdy si uvědomili, že budou zadávat své osobní údaje (bydliště) do sdíleného dokumentu, navrhli zadat pouze přibližnou polohu a dále anonymizovat název trasy přezdívkou nebo kódem.

Je příjemné vidět, že vnímají problematiku osobních dat a jejich viditelnosti. Za mě tedy rozhodně palec nahoru!

Problémy, na které jsme narazili

  • Žáci intuitivně požili funkci „plánování trasy“. Bohužel v tomto případě nešlo pracovat s barvou čáry a přesunout vygenerovanou trasu do konkrétní vrstvy (např. MHD).
  • Narazili jsme také na limit množství plánovaných tras a proto jsme zvolili spíše ruční kreslení trasy. Umožnilo nám to lepší editaci za cenu zhoršené přesnosti. Žáci se alespoň procvičili v ruční úpravě trasy a editovali - natahovali tak čáru nad ulicemi, kterými skutečně měla procházet.
  • Některým žákům dělalo problémy orientovat se v prostředí map, pletli si prohlížení a editaci nebo kreslili omylem do jiné vrstvy. I z toho důvodu jsem rozdělil výslednou práci do tří samostatných map. Data tedy nereprezentují všechny žáky jednoho ročníku, jak jsem původně chtěl.
  • Plánoval jsem původně, že budeme vkládat i vlastní body a fotky. Bohužel ukočírovat skoro třicet žáků nad jednou mapou ve stejné chvíli se ukázalo jako neudržitelné. Body vznikaly nahodile a proto jsem na nich dále netrval.

Jak dál

  • Nabízí se další využití hotových map například v zeměpisu (doprava, vzdálenost, spádová oblast) nebo v matematice (statistika).
  • V ideálním případě žák zaznamená vlastním mobilem trasu cesty do školy. K dispozici je velké množství aplikací schopných exportovat trasy do formátu KML. Tuto trasu pak žák importuje do společné mapy nebo do Google Earth k další úpravě.
  • Společně pak doplníme body, značky, poznámky a fotografie. Tato aktivita však vyžaduje mnohem delší časovou dotaci, než jsem původně plánoval.
  • Poučení pro příště – nutná vyšší časová dotace a pečlivější vysvětlení problematiky bodů, plánování tras a jejich úpravy.

Výsledek hodinové práce

KML soubor s výslednou mapou je přiložený k tomuto článku. Můžete si jej stáhnout a dál s ním pracovat.

Vlastní mapu si můžete prohlédnout zde:

POZN. V době psaní tohoto článku žáci ještě tvoří a přidávají své vlastní trasy. KML soubor se může mírně lišit od finální verze dostupné online.

Mapy prakticky

PřílohaVelikost
Soubor KML soubor s mapou dojezdu do školy27.51 KB