Ty brďo

 

nevím, čím to je,
ale vždycky skončíme v Indii...

Červené zuby za pár rupií - betel je v Indii stejně legální droga jako třeba tabák


Červené zuby jsou typické pro milovníky betelu.

Najdete je na všech indických ulicích. Malé stánky, kde lze koupit a legálně vyzkoušet jednu z nejrozšířenějších drog světa. Betel. O indické zálibě v jeho žvýkání svědčí červené šplíchance slin na chodnících a zejména pak zabarvené a zkažené zuby jeho uživatelů.

Po prvním soustu se závisláky určitě nestanete. Co vede lidi k tomu, že betel žvýkají?

Červené stopy

Jedna z prvních věcí, které si často turisté v Indii všimnou, jsou zvláštní červené skvrny. Jsou opravdu všude a není to hezké. Najdete je na chodnících, na bílých zdech domů, na podlaze autobusu. A vůbec nezáleží na tom, kde se nacházíte. V tom není rozdíl mezi luxusní čtvrtí města a okrajovým slumem.

Červené betelové sliny na zdech indických domů

Tak jako i jinde v jihovýchodní Asii milují Indové žvýkání betelu a pak plivou červené sliny úplně všude. Dávají si paan, což je místní výraz pro betelové sousto, stejně často, jako třeba Češi své pivo a cigaretku.

Arekový oříšek, betelový list a hašené vápno

Paan wala a jeho nabídka

Paan wala je ten, kdo betel prodává. Obvykle sedí někde na ulici u malého stolečku a má před sebou rozprostřené suroviny pro výrobu pravého betelového sousta.

Základem jsou čerstvé listy pepřovníku betelového. To je liánovitá rostlina patřící do podobné skupiny jako nám známý černý pepř. Prodavač odstřihne nůžkami stonek listu, potře jej hašeným vápnem, přidá špetku tabáku a hlavně tu nejdůležitější přísadu - kus oříšku palmy arekové. Často přidá i další suroviny, které se mohou lišit místo od místa. Každý region i prodavač v tom bývá originální. Může to být koření jako třeba hřebíček, kardamom nebo speciální stříbrná pasta.

Paan wala - prrodavač betelu

Pak už stačí vše jen smotat, vyrobit malý balíček a vsunout do úst.

Pozor, nepolykat

Betelové sousto se nepolyká. Je ho potřeba rozkousat a držet mezi zuby a dásní. Účinek se dostaví téměř okamžitě.

Nezralé arekové ořechy mají velmi silnou a pikantní chuť. Jenže tu brzy přestanete cítit. Dásně postupně ztratí citlivost. Zato slin začne kvapem přibývat. Žvýkání betelu podporuje funkci slinných žláz a alkaoid v něm obsažený je barví do červena.

Až budete v Indii, všimněte si malých kulatých nádob na ulicích, na toaletách nebo před vstupem do restaurací a úřadů. Nejsou to popelníky. Jsou to plivátka, do kterých by si návštěvníci-žvýkači měli odplivout.

Slin je totiž tolik, že je v podstatě není možné udržet vše v puse a tak uživatelé betelu plivou neustále kolem sebe. Odtud pocházejí nevábné červené šplíchance, které lemují indické ulice.

arekový oříšek - součást betelového sousta

Zhulení betelem

Betel je prostě stimulant a žádný halucinogen. Navozuje pocit euforie a zvýšené bdělosti. Aktivuje organismus, snižuje únavu a navozuje dobrou náladu. Žvýkají ho třeba řidiči autobusů stejně tak, jako si u nás dáme před cestou kafe proti ospalosti.

Nic pro mě

Drogy a alkohol nemám rád, ale betel jsem jednou otestoval. Řeknu vám upřímně, že je to něco, co rozhodně nemusím opakovat. Chuť byla velmi silná a nepříjemná. Okamžitě jsem začal slinit a plivat na všechny strany.

Když se k tomu svíravému pocitu v puse přidalo i motání hlavy, vše jsem vyplivl a hodně dlouho se pak zbavoval nepříjemného pocitu v ústech. Ani ta cola na spravení chuti mi pak nechutnala.

Prodavač, který mi dávku připravil, se jen upřímně smál.

Jenže betel také způsobuje nadměrné pocení a zvyšuje teplotu kůže. No a nejtypičtějšího znaku uživatelů betelu si nejde nevšimnout. Jsou to zničené a zabarvené zuby.

Nabídka betelou na pouliční slavnosti

Zuby jako z hororu

Po prvním ochutnání drogy závislost nevzniká. Červených slin se člověk po chvíli také zbaví. Ostatně stačí si vyčistit zuby. Při dlouhodobém žvýkání betelu se ale důsledky projeví velmi zřetelně.

Vápno se do betelového sousta přidává proto, že zvyšuje uvolnění drogy jménem arekolin z ořechu. Jenže postupně naleptává ústní sliznici a zubní sklovinu. Arekové ořechy barví nejen sliny, ale i rty a dásně. Narušené zuby chytnou oranžový odstín a později zhnědnou a uvolní se z dásní.

Červené zuby jsou typické pro milovníky betelu.

Proto bývá úsměv pravidelných žvýkačů betelu ten nejšílenější. Červené rty, oranžové až černé a hlavně zkažené zuby – to jsou znaky, které nejde přehlédnout.

Areková palma je dobrá investice

Pěstování arekové palmy se rozšířilo z původní Malajsie do celé jihovýchodní Asie. Tento asi 20 m vysoký štíhlý strom najdete na velkých plantážích i v zahradách mnoha domů. Indové sklízí arekové ořechy pro vlastní potřebu.

areková palma

Častější ale je, že mají předem nasmlouvaný výkup úrody s určitou firmou. Ta jim platí fixní částku za každou palmu na jejich pozemku a tak se tyto stromy stávají vítaným přilepšením rodinného rozpočtu.

Ásámská rodina, u které jsem letos bydlel, nebyla bohatá. Ale měli kolem domu malý pozemek plný arekových palem. Ročně si z nich přijdou na 60 000 Rs. To jsou dost dobré peníze za pár stromů v zahradě.

arekový oříšek

Žvýkání betelu je v Indii tak rozšířené, že se nad tím nikdo nepozastavuje. Principiálně je to stejné, jako by si Češi pěstovali na záhonku svůj vlastní tabák. Bez daní a licencí. Dovedete si to představit?

Pepřovník betelový - plazivá liána

Scroll to the top