Čapátí
Čapáti jsou placky z nekynutého těsta. Vyrábí se z mouky atta, což je hladká celozrnná mouka. Tyto placky jsou nejběžnějším indickým chlebem. K jejich výrobě je potřeba jen mouka, trocha soli a voda. Můžete se setkat také s názvem roti, což je označení stejného typu placky. Slouží jako základní příloha k jídlu. Na jídelníčku bývá i výraz tandori roti — pak se k jejich pečení používá pícka tandori.
Nán
Tento způsob přípravy placek zavedli v Indii muslimští vládci Mughalové. Jejich původ můžeme hledat v Persii. Z jazyka Farsi pochází také název — nan znamená doslova chléb. Připravuje se z kynutého těsta. Po vypracování se z něj vytvarují placky podélného tvaru, posypou semínky (semínka nigella nebo i maková) a peče se v pícce tandori. Výborný je nán potřený máslem.
Parátha
Jiným typem chleba jsou tyto výborné placky z mouky, vody a ghí nebo oleje. Nepřipravují se v tandori, ale pečou se na pánvi (tava). Často se servírují potřené máslem nebo plněné bramborami, květákem nebo sýrem. V severní Indii se obvykle jí k snídani. Spolu s miskou jogurtu, který neutralizuje jejich pálivou chuť. V těstu a směsi, kterou se plní, jsou totiž často čili papričky, což nemusí všem vyhovovat. Paratha je velmi syté jídlo a obvykle se jí samostatně, neslouží jako příloha jiným chodům.
Parota
Tyto placky se konzumují hlavně v jižní Indii. Setkáte se s nimi v Kerale, Tamilnadu nebo v Karnatace. Jménem připomínají severoindické parathy, ale chuť i příprava se liší. Těsto se vyválí nebo ručně vyhněte na tenké plátky, z těch se pak formují okrouhlé placky a pečou na pánvi. Zatímco severoindické parathy bych přirovnal spíše k českému bramboráku, jihoindické paroty více k lívancům.
Puri
Tyto smažené placičky z nekynutého těsta jsou báječné. Ve většině Indie se připravují z bílé pšeničné mouky. Smaží se ve velkém množství oleje a při přípravě se nafouknou. Mají krásnou hnědozlatou barvu, a protože jsou tenké, sníte jich hodně.
Bhatura
V Pandžábu se můžete setkat variantou puri, které se říká bhatura. Bhatury se připravují z hladké mouky a obvykle se jí s cizrnou. Tato kombinaje známá jako “čola bhatura”.
Dosa
Název “dosa” označuje křupavé tenoučké placky — palačinky ze slaného těsta, které se vyrábí z rýže a černé čočky (urad). Spolu s “idli” patří k typickým jídlům jižní Indie. Tyto dosy se plní nejčastěji zeleninou a jí se ráno k snídani i jako lehká svačina. “Masala dosa” znamená doslova dosa plněná směsí. V tomto případě se jedná o brambory, cibuli a různé koření, jehož důležitou součástí je hořčičné semínko.
Papadum
Teňoučké křupavé placky papadum se nejí jako pečivo. Slouží spíše jako chuťovka k jinému jídlu. Obvykle se vyrábí z čočkové mouky, z urad dalu (černé mungo) nebo jiných luštěnin. Po osmažení na oleji ztvrdnou a připomínají tenký oplatek.
