Gandhiho Sabarmati ašram


Gandhi ašram Ahmedabad

Ašrám Sabarmati leží na břehu řeky Sabarmati v indickém státě Gudžarátu. Veřejnosti je spíše známý jako Gandhi ašram. A kdo z vás viděl Oskary ověnčený film "Gandhi", jistě si vybaví idylické obrázky komunity, kde všichni pracují pro dobro ostatních nebo Gandhiho, jak spřádá na jednoduchém kolovrátku bavlnu.

Jaká je však dnešní realita? Ahmedabad, na počátku dvacátého století plný památek a obehnaný hradbami, se mezitím rozrostl do největšího města Gudžarátu (není hlavním městem, tuto roli převzal Gandhinagar vzdálený zhruba 30 km). A tak se ašram, kdysi ležící na vzdáleném břehu řeky daleko za městem, nyní ocitl uprostřed betonové džungle a zmatku typickém pro všechna velká indická města.

V roce 1917, kdy sem byl ašram přemístěn, se v okolí nacházela otevřená zemědělská krajina a plně vyhovovala Gandhiho experimentům s farmařením. Nebyla zde elektřina, svítilo se petrolejkami a pitná voda se brala přímo z řeky. Což je při dnešním pohledu na tu špinavou břečku a množství odpadků v řece úsměvná představa.

Móhandás Karamčand Gándhí zde žil od roku 1917 do roku 1930. Odtud také vyrazil na slavný solný pochod k pobřeží na protest proti solné dani. U malého stolku na otevřené terase pracoval, sepisoval své manifesty a setkával se s politiky a přáteli.

Nevím však, nakolik byly jeho  vize a teorie životaschopné a reálné. Jeho přínos pro osvobození mu nikdo upřít jistě nemůže. Avšak jeho mnohé další názory jsou přinejmenším rozporuplné a bez zajímavosti jistě není ani informace, že po celou dobu existence byl původní ašram a jeho komunita ve finanční ztrátě a jeho provoz byl dotován z darů přátel.

Dnes je tu malé klidné muzeum. V kontr‌astu s okolním indickým zmatkem je tu překvapivě čísto a klid. Mnoho turistů, at už indických nebo zahraničních, sem nezavítá. A samotný ašram působí velmi skromně a prostě. Stejně, jako byl i život Mahátmá Gandhiho.