Opisuj jako učitel – naše první SWOT analýza v přírodopisu


SWOT analýza

Četl jsem zajímavý článek od učitele z jiné školy, hned mi hlavou problesklo: „To je přesně ono. To je přesně ta metoda, co se mi hodí k tématu řek a ke srovnání regulovaného a přirozeného toku."

A tak jsme poprvé vyzkoušeli SWOT analýzu, Vennův diagram a jiné zajímavé metody.

Probíráme v rámci enviromentální výchovy říční toky, bavíme se o meandrech, o vodních stavbách, o betonových říčních korytech a regulaci řek.

Pojďme se tedy podívat, jak jsme celé téma uchopili.

Žádný výklad, žádná prezentace, ale poctivá SWOT analýza

Žáci dostali jasné zadání:

Zpracuj SWOT analýzy pro regulovaný a neregulovaný říční tok.

 

  • Strenghts – silné stránky
  • Weaknesses – slabé stránky
  • Opportunities – příležitosti
  • Threats – hrozby

Druhý úkol byl poněkud těžší:

Levels of questions – od jednoduché definice k vlastnímu názoru

Zadání práce:
  1. První úroveň

    • Definuj pojem „přirozený tok řeky“.
    • Definuj co to znamená „regulovaný říční tok“.
  2. Druhá úroveň

    • Proč lidé začali regulovat řeky?
    • Jaké výhody a nevýhody má neregulovaný tok?
  3. Třetí úroveň

    • Jakým způsobem lze najít rovnováhu mezi regulací a neregulací říčních toků? Proč bychom takové řešení měli zvolit?

A jdeme na to. Všimněte si, že první dvě úrovně jsou jen takovou rozcvičkou.

Odpověď na první otázku najdeme během pár sekund někde v knížce nebo na internetu. To zvládne i žák prvního stupně. U patnáctiletých deváťáků předpokládám poněkud o něco víc.

Druhá úroveň problému už je trochu složitější a vyžaduje rozhled. Takže si k tomu bude asi potřeba něco nastudovat. Třeba v učebnici.

Až závěrečnou úroveň budu skutečně hodnotit. Vyžaduje zaujmout vlastní názor a podpořit jej argumenty.

Teprve to, co žák odpoví na otázku „PROČ?“ je to podstatné.

...žáci tíhnou na otázku v této poslední úrovni odpovídat „ano“ nebo „ne“. Tím skončí. Je tedy úkolem učitele vysvětlit, že taková odpověď je neplatná a musí předložit argument, vymyslet odpověď na „Proč?“.

Tajný učitel

A jdeme do finále. Znáte Vennův diagram? Já ho použil v přírodopisu poprvé.

Vennův diagram – dokážeš najít průnik zájmů?

Každá zájmová skupina má v případě regulace/neregulace říčních toků své priority a vidí problém ze svého úhlu pohledu.

  1. Vypiš zájmy a priority každé strany.
  2. Najdi případný společný průnik zájmů.

Vennův diagram

Proč opisovat jako učitel?

Název článku je parafrází jména známé knihy “Kraď jako umělec”.

Podstatou knihy je to, že není ostuda nechat se inspirovat. Vše tu totiž už bylo. Někdy. Někde v různých podobách. Pravý tvůrce sleduje ostatní, opisuje. Přetváří, doplňuje.

Také učitel opisuje.

Nechává se inspirovat jinými učiteli ze své PLN (personal learning network, Osobní Vzdělávací Síť)

Učitel hledá inspiraci, přetváří materiály jiných a občas obšlehne nějakou tu hotovou přípravu.

A když je ta inspirace opravdu dobrá, sám se k tomu hrdě přihlásím.

Kde vlastně celý ten nápad vznikl? Otevřeně tu přiznávám -

Mně poradil Tajný učitel

Nechal jsem se inspirovat na blogu Tajný učitel v článku 3 metody, u kterých musí žáci myslet.

Autora osobně neznám, ale rozhodně mu děkuji za zajímavé čtení a za nápad do výuky. Jen si nejsem jistý, jestli by mu poděkovali i moji deváťáci.

Prezentaci nebo analýzu?

Přeci jen – podívat se na připravenou prezentaci, mechanicky si ji opsat, naučit se vše jako básničku a pak to úspěšně zapomenout, by bývalo bylo pro ně

o tolik jednodušší…

A ono ne… Hodál po nich najednou chce SWOT analýzu, přemýšlet, kreslit nějaký diagram…

a to přemýšlení tolik bolí…

Pokud budete mít zájem, dám v dalším článku příklady hotových prací a zhodnotím, jak to dopadlo. Vyjádřete se na sociálních sítích. Mám jít do toho?