Linux na Bakalce pomáhá s výukou jazyků

Od kdy Linux používáte?

Naše škola byla po dlouhou dobu baštou operačního systému Microsoft Windows, který běžel jak na serverech, tak na stanicích. Z počátečního bodu nula, kdy na škole neexistovala síť, na stanicích se pracovalo ve Windows 95 a pojem „licence“ byl naprosto cizí, jsme se po několika letech a investici v řádu statisíců dostali do stavu, kdy na všech stanicích běžely Windows XP a síť řídil Microsoft Windows Server 2003.

V té době to byla logická volba, protože škole chyběla jednotná koncepce využití techniky. Zavolat dodavateli licencí, nakoupit a nastavit klikacím způsobem služby na serveru zvládl i věci neznalý „administrátor“. Ty uvozovky jsou na místě, protože se jednalo o přeučeného biologa. Tak jak přibývaly stanice a služby, rozšiřovalo se i nasazení operačního systému firmy Microsoft.

Škola se dostala do stádia, kdy vše fungovalo k obecné spokojenosti, avšak s rostoucím množstvím techniky, elektronické agendy a hlavně využitím počítačů žáky ve výuce i volném provozu se začaly objevovat nové, dříve neznámé problémy. Školní síť byla opakovaně napadena viry, došlo k výpadkům pošty, zhavaroval server, ale i když byla data obnovena ze zálohy, bylo potřeba hledat další způsoby, jak naši síť lépe zabezpečit. A v té době oslovil školu rodič jednoho z našich žáků. Psal se podzim roku 2008.

Proč jste se rozhodli pro Linux?

Do kabinetu za mnou tehdy přišel pan Ševčík, rodič našeho žáka deváté třídy. Že se tu o jeho syna výborně staráme a on by rád něco udělal na oplátku pro nás. A jako odborník na zabezpečení sítí a jejich správu pod GNU/Linuxem nám nabídl bezpečnostní audit, návrh a realizaci řešení na bázi open source. Tehdy pro mne jako správce skončilo období klidu a pohody. Avšak výhody, které nám toto řešení nabízelo, jasně převažovaly. V prvním stádiu došlo k nasazení distribuce CentOS (později nahrazenou za Ubuntu) jako firewallu, k rozdělení sítě na jednotlivé VLANy a stanovení pravidel přístupu do podsítí. V této fázi přechodu uživatelé nic nepoznali a navenek k žádné změně nedošlo.
Co však okamžitě pocítili všichni, bylo nasazení antispamu Spamassassin před náš Exchange server. Když pak ze dne na den množství spamu zaplavující naše schránky kleslo o devadesát procent, všiml si toho každý. A od té chvíle začaly přibývat další servery a služby postavené výhradně na Linuxu.

Byly s nasazením Linuxu nějaké problémy?

Veškeré problémy, které se vyskytly, vycházely z neznalosti uživatelů a nedostatečných dovedností správce sítě. Je nutné poznamenat, že i když díky obětavé práci externího správce – rodiče našeho žáka, byl na naší škole nasazen Linux a na něm postavené služby, tak veškerá další údržba a rozvoj je na bedrech interních zaměstnanců. V tom vidím největší zádrhel. Zachovat stejný standard služeb, na který byli učitelé zvyklí pod systémy Windows, je problém. Nemyslím tím teď zabezpečení sítě, centrální antispam a podobně, ale spíše výukové programy, automatické připojení síťových složek, připojení tiskáren apod.
Možná se u čtení těchto řádků mnozí z čtenářů budou pohoršovat, ale uvědomte si prosím, že na většině škol (zejména základních) neexistuje funkce správce sítě. Tuto činnost obvykle vykonávají takzvaní koordinátoři ICT, kterým je snížen úvazek o dvě až pět hodin. A pokud někde funguje síť a stanice postavené na jiném základě, je její změna investicí zejména časovou a je podmíněna buď nadšeným učitelem, nebo profesionální dodávkou služby.
Avšak pokud k této změně jednou dojde, je další údržba a zejména aktualizace věcí mnohem snadnější.

Jaké jsou podle vás výhody a nevýhody používání svobodného softwaru?

Mezi jednoznačné výhody svobodného softwaru patří to, že žáci mohou pracovat ve stejných aplikacích jak ve škole, tak i doma. Nejsou nuceni si kvůli programu používanému ve škole pořizovat drahý proprietární software, případně jej krást někde na webu. Také možnost zbavení se závislosti na jedné firmě a její cenové politice licencí bude do budoucna obrovskou výhodou.
Mezi nevýhody patří malé povědomí o open source mezi učiteli, žáky a jejich rodiči a z toho vyplývající malé rozšíření těchto aplikací. To, co je pro čtenáře tohoto serveru normální a běžné, je pro rodičovskou veřejnost minoritním systémem (formátem), a proto považováno často za nestandardní, podivné, nevhodné.

Jako největší nevýhodu v prostředí škol bych však viděl nutnost hlubších znalostí správce techniky a vyšší časovou náročnost pro nasazení a vyladění systému. Pokud bude nadále na většině škol správcem sítě běžný učitel informatiky bez další podpory vzdělávání, půjde vše ztuha.

Dokážete určit, kolik jste používáním Linuxu ušetřili peněz?

Finanční hledisko je jedním z podstatných důvodů nasazení služeb na bázi open source. V době neustále klesajících finančních dotací pro školství je nutné hledat úspory. A stav, kdy řešení s nižší nebo nulovou cenou, jako v případě služeb na bázi Linuxu, je výkonnější a neomezené, co do dalšího rozvoje, je pro nás ideální.
Nedokážu vyčíslit uspořené náklady, protože služby přibývaly postupně a před nasazením Linuxu na správu sítě byly tyto na mnohem nižší úrovni. Ale spočítat se jistě dají uspořené licence antiviru a licence operačního systému. V nejbližší době chystáme obnovu počítačů z prostředků EU OPVK (takzvané Šablony). Jen za licence bychom zaplatili více než dvě stě tisíc korun. V současné době tedy řešíme, nakolik můžeme přejít na Linux a kolik stanic se systémem Windows zachováme.

Používáte Linux ve výuce, v rámci administrativní činnosti školy, nebo pouze na serverech?

Používáme souběžně stanice s Windows i Ubuntu. Ve většině kanceláří běží Microsoft Windows XP, protože doba ještě neuzrála k jejich výměně za jiný systém. Zvyky uživatelů je velmi těžké měnit. V několika kabinetech bylo pokusně nasazeno Ubuntu. Záleží velmi na osobní angažovanosti konkrétního uživatele. Zejména u mladých kolegů nebyl s přechodem na rozdílné prostředí žádný problém, po krátkém zaškolení se s ním sžili a pracují v něm bez problémů. Jediné stesky, které slýchám, jsou na nekompatibilitu dokumentů mezi ODF a OpenXML, případně staršími verzemi Microsoft Office. Většina žáků totiž své práce doma vytváří v balíku Microsoft Office a při jejich prezentaci nastávají ve škole problémy. Ale to je běh na dlouhou trať a nekonečné poučování jak učitelů, tak i žáků.

Kolik stanic s Linuxem máte ve škole?

My jsme s Linuxem začali zprvu na serverech. Na jednom z nich nyní běží Ubuntu a plní funkci firewallu, dále pak router, VLAN koncentrátor a řídí také přístup přes VPN.
Na druhém serveru je distribuce CentOS, kde běží Squid jako transparentní proxy a díky tomu filtrujeme žákům přístup k webu. Veškerý provoz je posílán do další proxy, kde běží antivir ClamAV. Tím jsme se zbavili většiny problémů s viry ve vnitřní síti. Využíváme také virtuální VMWare server, kde běží LMS Moodle pro e-learning a podporu výuky.
Z historických důvodů je struktura naší sítě stále smíšená, na Windows Serveru 2003 běží řadič domény a stanice s Ubuntu se autentizují pomocí Likewise. V naší škole mají děti své vlastní účty už od čtvrté třídy prvního stupně, a to nám umožňuje snadné přihlášení nezávisle na operačním systému.
Pro hromadné klonování stanic jsme dříve používali Norton Ghost. Licence nebyly levné a poté, co jsem zjistil, že starší verze již funkčně nestačí a nové bychom museli opět draze platit, jsme hledali jiné řešení, ideálně na bázi svobodného softwaru. Nyní klonujeme pomocí Clonezilla serveru. Sejmout image stanice a rozkopírovat jej do učebny je nyní otázkou několika desítek minut.
V současnosti máme ve škole devatenáct stanic v počítačové učebně, na kterých běží pouze systém Ubuntu 10.04. Na těchto stanicích probíhá zejména výuka informatiky. V druhé počítačové učebně (taktéž devatenáct počítačů) běží dualboot Windows XP a Ubuntu 9.04. Z důvodu velkého množství výukových programů vázaných pouze na Windows není možné přejít kompletně pouze na Ubuntu. I když i v tomto směru podnikáme postupné kroky a testujeme běh výukového softwaru pomocí Wine.
V kabinetech učitelé stále pracují na stanicích s Windows XP. Ale najdou se i výjimky. Někteří kolegové si sami zvolili Ubuntu, protože se s ním už někde setkali. To je doménou zejména mladších učitelů. Starší si na prostředí Ubuntu zvykají těžko a bohužel jsem se setkal s mnohými reakcemi typu „ono to nefunguje“ jen proto, že najednou ikona měla jinou barvu nebo tvar.
V té spojitosti bych se rád zmínil skutečnou příhodu na naší škole. Kolegyně byly zvyklé pouze na Windows XP a nic jiného neznaly. Bylo potřeba rozhodnout o systému pro nové notebooky. Na jednu stanici jsem nainstaloval Windows 7, na další Ubuntu s výchozím nastavením, na třetí pak Ubuntu se skinem Windows 7 a na poslední Ubuntu s úpravami vzhledu (AWN, jiné ikony apod.). Pozval jsem kolegyně na prezentaci. První odmítly Windows 7, prý je moc jiné. Po krátké debatě si zvolily na své notebooky Ubuntu. A už v něm pracují skoro půl roku.

Užíváte Linux v hodinách informatiky, nebo i v rámci jiných předmětů, kroužků?

Naše škola je zaměřena na rozšířenou výuku cizích jazyků a informatika se u nás učí v angličtině. Právě snadná možnost přepnutí se do jiného jazyka v rámci operačního systému vedla k tomu, že jsme nasadili Ubuntu jako jediný systém a zbavili se v jedné z učeben Windows. Prostě v běžných hodinách je výchozím jazykem čeština a hodinu na to, když přijde do učebny jiná třída, mají žáci kompletní prostředí systému i aplikací v angličtině. Žádný jiný systém nám toto neumožní. Dříve jsme pracovali v českých Windows a anglická terminologie byla procvičována v anglických verzích softwaru jako OpenOffice.org, Faststone Image Viewer nebo GIMP. Prostě v open source, který se dal stáhnout a nainstalovat v cizím jazyce.
Nově jsme instalovali interaktivní tabuli v jedné z učeben a kolega si jako výchozí systém zvolil také Ubuntu. Jedná se o třídního malých prvňáčků, takže jejich práce na interaktivní tabuli bude probíhat právě v tomto systému. Naštěstí Q-Draw nebo Smart Notebook pod Linuxem fungují.
Kolegové vyučující v kroužku informatiky ale vyžadují Windows, protože sami s jiným systém pracovat neumějí. Zatím se mi nepodařilo plně přesvědčit učitele k zapojení open-source aplikací do výuky. Částečně je to dáno tím, že ve škole máme dostatek programů běžících pod Windows a jsou primárně vytvořeny pro podporu výuky (Terasoft, PONškola…). Jejich návaznost na probírané učivo, konkrétní učebnice i intuitivnost ovládání je výrazně větší než u jejich alternativ. Edubuntu je prima věc, ale výše zmíněné mi tu chybí.

Přecházíte pravidelně na nové verze distribuce?

Obvykle přecházíme na aktuální verzi systému. V současnosti jsme postaveni před dilema, jestli je tento stav dále udržitelný. Pokud si kolegyně i žáci zvykli na aktuální verzi, postupně vstřebali rozdíly Windows XP a GNOME, nevím, nakolik by byl přechod na GNOME Shell nebo Unity schůdný. Rozhodně to bude předmětem dalšího testování. Už teď mají někteří z nich pocit, že jsou pokusnými králíky.
Jak se staví učitelé k Linuxu? A jak žáci? Orientují se v něm bez problémů?
U kolegů závisí hodně na věku a vlastních zkušenostech. Mockrát jsem se setkal s výčitkami typu: „Ono to nefunguje, sprav to.“ Případně stížnosti typu: „Ona ta ikonka byla předtím modrá a byla nahoře, teď je zelená a je dole.“ Nejtypičtěji to snad vyjadřuje stížnost kolegyně, že to nefunguje, že to po ní pořád chce nějaké heslo. Odpověď na otázku, jestli je tam tedy zadala, mi vyrazila dech. Odpověděla: „Ne, proč?“ (Jednalo se o heslo ke klíčence, stačilo zadat své vlastní heslo a vše by fungovalo tak, jak má.)
Žáci s přechodem neměli žádný problém, po krátkém zaučení v první hodině pracují všichni tak jako dříve. Avšak na naší škole jsme se vždy snažili prosazovat spíše principy práce než učení se nazpaměť postupu v jedné konkrétní aplikaci. Opět bych si pomohl konkrétním příkladem z loňského školního roku. Žáci měli zpracovat text. Někteří nabootovali do Windows a pracovali ve Wordu, jiní použili OpenOffice.org Writer taktéž pod Windows, třetí skupina pracovala v Ubuntu a Writeru. No a konečně dva žáci použili pro práci Dokumenty Google. Na konci hodiny všichni odevzdávali řešení do LMS Moodle.

Doporučili byste používání svobodného softwaru i jiným školám?

V každém případě bych doporučil nasazení svobodného softwaru ve výuce. Není nutné hned přecházet přímo na jiný operační systém, ale v prvním kroku začlenit do výuky takové programy, které jsou dostupné pro Windows i Linux, vysvětlit žákům rozdíly mezi licencemi, popovídat o otevřených formátech…

Máte nějaké rady pro školy, které chtějí na Linux přejít?

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že přechodu na Linux musí předcházet buď velmi pečlivá příprava správce-učitele, nebo komplexní dodávka nasazení Linuxu jako služby od fundované externí firmy. Teprve nadšený správce může motivovat ostatní a pomoci jim s případnými problémy. To, co připadá dlouholetým uživatelům Linuxu jako běžná věc, je pro nováčky cizí, nepochopitelné. Pokud posadíte správce zvyklého na klikací ikonky a snadnou obsluhu Microsoft Windows Serveru před černou obrazovku s příkazovým řádkem, bude zmaten a znechucen.
Přechod stylem „postupně budeme doplňovat služby a vylepšovat je“ také není vhodný. Jak jednou kolegyně učitelky zjistí, že něco nefunguje, nejde, není dokonalé, tak začnou být zbytečně předpojaté a těchto jejich předsudků proti Linuxu se už nezbavíte. Tím ovšem míním nasazení Linuxu na pracovních stanicích. Nasazení linuxových služeb na serverech, při správě školní sítě a zejména při jejím zabezpečení je věc naprosto vhodná a nutná všude tam, kde se nespokojíte s falešným pocitem bezpečí a kde budete vyžadovat více, než vám mohou nabídnout uzavřené systémy.

Celý článek je převzat ze serveru www.linuxexpres.cz