Žil jsem týden s GNOME 3

Žil jsem týden s GNOME 3
To, že jsem dlouholetým zastáncem opensource řešení a uživatelem linuxu je o mě snad známo. Už sedmým rokem používám Linux, konkrétně distribuci Ubuntu. Z toho pět let mám Ubuntu jako hlavní systém a Unity jako výchozí prostředí od doby jeho první verze. Přesto jsem dobrovolně strávil týden v Fedoře 20 a prostředím GNOME. Co mě k tomu vedlo? Asi každý, kdo se zajímá o problematiku linuxu a čte občas novinky a zprávičky týkající se nových verzí distribucí nebo jejich prostředí, se nevyhne názorům, nebojím se napsat i hádkám, o tom, které prostředí je lepší, progresivnější, rychlejší, intuitivnější...

I já jsem občas chycen do takové pasti a uvědomil jsem si, že vlastně s krátkou odbočkou k Mintu na Cinnamonu a kdysi dávným koketováním s KDE nemám dlouhodobější zkušenost s jiným prostředím než původním GNOME 2 a pak léta s Unity.

Za vším stála přirozená lidská zvědavost a touha zkoušet nové věci a hlavně osobní zkušenost, která by podpořila či vyvrátila názory prezentované okolní komunitou. Každý máme přeci tu svoji oblíbenou distribuci a vymazlené prostředí, že?

Gnome 3

Posledním a asi tím nejpádnějším důvodem je blížící se termín nového Ubuntu 14.04 LTS. Chystám se totiž povýšit stávající verzi 12.04 v počítačové učebně ve škole, kde učím. Žáci si na Unity za poslední dva roky dobře zvykli a mě nahlodala myšlenka otestovat něco jiného. Sice po letmém průzkumu mají ti, co nepoužívají Windows, v drtivé většině případů doma nasazeno právě Ubuntu, ale proč je nenaučit ještě něco jiného, odlišného.

Malé VAROVÁNÍ. Následující pokusy byly prováděny na dětech a na mně samém.

Moje volba padla na Fedoru 20 s prostředím GNOME 3. Velkou mírou k tomu přispěly i články a diskuze na serveru linuxexpres.cz. Dlouhodobě mám z nich pocit, že GNOME 3 je výrazně lepší než stávající Unity. Takže pojďme na testování.

Gnome 3

Už první krok – instalce  — nebyla tou nejlepší zkušeností. Nechci zde zabíhat do technických podrobností, není to účelem tohoto příspěvku. Jen jsem srovnával celkovou živatelskou přívětivost a intuitivnost. Zatímco Ubuntu mi nainstalují i žáci v rámci výuky, Fedoru bych jim do ruky nesvěřil.

Systém nám naběhl a chystáme se na první seznámení. A ouha, opět tu chybí ovladače grafiky. Takže v mizerném rozlišení obrazovky hledám v internetu návod, pouštím terminál a hrnu jeden příkaz za druhým. Zatím tedy další mínusové body.

Po dalším restartu se mohu konečně kochat vlastním prostředím GNOME 3. A musím uznat, že se mi na první pohled líbí. Je svižné a má dotažené detaily.  Bez jakýchkoliv předsudků oceňuji práci celé komunity a ty tisíce hodiny, které na něm grafici a programátoři strávili.

Ale nejenom vzhledem je člověk živ, že. Je potřeba i pracovat. A zde jsem narazil na další kámen. Pokud bych z předchozího čtení článků nevěděl o všech těch významných změnách mezi GNOME 2 a GNOME 3, asi bych byl hodně hodně zmatený.

Gnome 3

Pro objektivnost jsem si to ověřil i na pár pokusných žácích a jednom dospělém. Naprosto netušili, co mají dělat, kam kliknout a hlavně proč se to tak děje. A to je obrovská škoda. Byli podobně zmatení jako jiní při prvním spuštění Metra (pardon, Modern UI) ve Windows 8, jehož User Experience všichni tak mohutně kritizují.

Jen pro připomenutí, co je vše jinak a s čím měli mí testeři i já větší či menší problémy:

  • Activity vetšina žáků nenašla. Poté, co jsem jim je ukázal, z nich byli zmateni a neustále řešili, na které z ploch se jim okno objeví.  
  • Nefunguje klasické Delete.
  • Veškerá oznámení jsou skryta ve spodní liště. Hodně zpráv mi uteklo. Toto osobně považuji za největší fail.
  • Pro většinu činností je nutný výrazně větší počet kliků nebo tahů myší než v Unity.
  • Aby se systém dal skutečně používat, je nutné více zapojit klávesnici a různé zkratky.

Tak to byly naše první kroky v systému a pak už jsem v něm jen pět dní sám pracoval. Řešil jsem základní činnosti běžné kancelářské práce, komunikoval, vytvářel dokumenty, poslouchal hudbu, skenoval, tiskl a ve volných chvílích se bavil.

Gnome 3

Během celého týdne jsem si opakovaně ověřoval, že celkový dojem z prostředí je lepší než u Unity. Líbila se mi celá řada věcí. Namátkou třeba idea GNOME Dokumentů, škoda jen že díky výrazně chybujícím Online účtům byla nepoužitelná. S tím souvisí i nedotažené Empathy, které se nedokázalo k účtům připojit. Práce s okny, svižnost, rychlost místního Software centra… To vše byly plusové body.

Nicméně celková  použitelnost je daleko vzdadu za Unity. Zmínil bych zejména výrazný nárůst nutných kliků, nepřehlednost, skryté notifikace a z toho plynoucí zmatení prvotního uživatele.

Čím více jsem se blížil k pátku jako cíli tohoto pokusu, tím více jsem oceňoval vývojáře Unity, kteří dokázali navrhnout přehlednější a pro práci efektnější prostředí. I přes nesporné výhody GNOME 3 si nedokážu představit, že bych jej nasadil do ostrého provozu. Změny, které v něm proběhly, považuji za zbytečné. Hodí se spíše na tablet či jiný dotykáč.

Gnome 3

Právě na žácích je to krásně vidět. Když si poprvé malí páťáci sednou k Unity, během pár minut se v prostředí zorientují a dál se většina už neptají, co mají dělat. To se bohužel u GNOME nepovedlo.

Nejlépe to shrnul jeden žák slovy:

„to je jako Android na mém tabletu, ale moc se to používat nedá.“

Podotýkám, že jde o moje soukromé dojmy získané během pěti dní intenzivní práce v protředí. Je možné, že se na to vývojáři a techničtěji zaměření úživatelé budou dívat jinak. Já se snažil vše testovat z hlediska běžného člověka a případně i žáka nezatíženého předsudky.

Mínusy

  • pro laika méně intuitivní instalace
  • nutnost instalovat z terminálu ovladače grafiky a další nutné záležitosti (MP3, …)
  • klasické delete pro mazání souborů nefunguje
  • více kliků myší a častější používání klávesnice pro běžné činnosti
  • nefungují programy, které by měly — Empathy, online účty, Dokumenty
  • nutnost instalovat věci, které jsou v základu Ubuntu (ano, vím o nesvobodném kódu a vím, proč není obsažen v základu, hodnotím jen použitelnost)
  • nešetří místem – široké lišty a mohutné okraje
  • běžný uživatel byl zmatený a nedokázal se ani po chvíli zorientovat. Podotýkám, že testovaní žáci měli zkušenosti s jinými operačními systémy WIN, zejména WIN8 a s Androidem.
  • neustálé klikání na Činnosti mně dost vadí
  • aplikace jsou ještě více skryté než v Unity, nenašel jsem je. Když jsem chtěl instalovat, Software mi nepomohl Musel jsem do terminálu
  • prošvihl jsem spousty notifikací, protože jsou schované. To znamená, že běžný uživatel, který nezná zkratku WIN+M nebo nezajíždí myší ke spodnímu okraji,  to nikdy ale skutečně nikdy nenajde! Ověřeno v praxi.

Plusy

  • subjektivní dojem: rychlejší prostředí
  • lepší a přesnější práce s Okny (změna velikost, přesun) než v Unity. Jeho skryté posuvníky jsou výrazně horší.
  • pěkné efekty a animace oken. Vše je plynulé a vkusné. Výrazně lepší než v Unity
  • líbí se mi idea GNOME dokumenty. Škoda, že není dotažená dokonce
  • Online účty jsou taky dobrý nápad, opět ale fungovaly napůl. Pro objektivnost musím dodat, že v Ubuntu jsou také občas nefunkční.
  • integrace aplikací mi připadá mnohem lepší než v Unity (např. Shotwell)

Po zvážení všech plusů a mínusů mi Ubuntu s Unity připadá jako mnohem lepší varanta pro nasazení na počítače v mém okolí i ve školní počítačové učebně. GNOME 3 si zatím nechám na další nezávazné testování. Těším se na nové GNOME 3.12 a jeho slibované novinky. Ovšem na seriózní nasazení na desktopu to ještě není. Snad na nějakém dotykáči?

Gnome 3