DigiDay #25: 4 kroky ke smysluplné výuce s AI

Nejzásadnější myšlenky z vysílání

Zapomeňte na debaty o aplikacích a tlačítkách – hlavní myšlenkou bylo dostat debatu od techniky ke smyslu učení s umělou inteligencí. Protože jak zaznělo v úvodu, zatímco grafici a filmaři už dávno pociťují dopady generativní AI, učitelé musí reagovat na to, že žáci s chatboty běžně pracují. 

Cílem bylo ukázat cesty, jak na to, aby technologie nerozmazávala lidské dovednosti, ale naopak je posilovala.

Praktické tipy a ukázky z DigiDay #25

Během téměř tříhodinového vysílání vystoupila řada učitelů, kteří předvedli konkrétní aktivity použitelné ve výuce. Zde je stručný přehled nejdůležitějších postřehů:

Jan Tyl: Jak učit smysluplně s AI (a nehloupnout)

[00:09:15] Jan Tyl, expert na AI aplikace ve vzdělávání a zakladatel společnosti Alpha Industries, varoval před reálnými riziky, jako je kognitivní dluh, Google efekt a digitální demence. Navrhl metodu, jak rozsvítit mozek a posílit myšlení: žáci by měli nejprve 10 minut použít vlastní rozum a teprve poté AI jako parťáka. Doporučil AI využívat třeba jako sokratovského oponenta, který žákům klade těžké otázky a nutí je obhajovat vlastní názor.

Ivana Böhmová: 4 kroky a 10 způsobů…

[00:41:17] Ivana Böhmová (koordinátorka pro oblast AI v NPI ČR) představila metodické materiály vzniklé ve spolupráci s AI dětem, které pomáhají integrovat generativní AI do výuky, aniž by se ztratilo kritické myšlení a kreativita. Klíčové jsou čtyři kroky:

1. Zmapování třídy (znalosti, zkušenosti, nástroje, postoje).
2. Stanovení cílů (rozšířit oborové cíle o dovednosti pro digitální dobu, jako je kritické myšlení a komunikace).
3. Hodnocení procesu (zaměřit se spíš na to, jak žáci o použití AI přemýšlejí, než na samotný hotový produkt).
4. AI ve výuce (uvědomit si, kdy AI pustit do hodiny a kdy ne).

Kateřina Čiháková: Hádej chemické prvky!

[01:00:00] Učitelka chemie a přírodopisu Kateřina Čiháková ukázalagamifikovanou metodiku od AI Dětem. Aktivita s chatbotem sice vypadá jako hádanka o chemických prvcích, ale jejím hlavním cílem je naučit děti aktivně komunikovat s chatbotem, vytahovat z něj informace a hlavně je kriticky ověřovat z jiných zdrojů. Chatbot je nastaven tak, aby neprozradil odpověď hned, ale nutil žáky se ptát dál a pracovat s periodickou tabulkou.

Bára Karpíšková: AI virtuální realita

[01:22:25] Bára Karpíšková předvedla, jak propojit výtvarnou výchovu, virtuální realitu (Meta Quest 3) a umělou inteligenci. Využívá se program Open Brush pro tvorbu 3D objektů, přičemž technologie podporuje klasickou tvořivost a týmovou práci žáků. Z vytvořených 3D objektů a natočených videí lze pomocí nástrojů jako Runway transformovat vizuální styl, což rozvíjí představivost.

Pavel Hodál a Ludmila Kovaříková: Jupiter, umělá inteligence a trochu jiný pohled na učení

[01:45:00] Pavel Hodál a Ludmila Kovaříková analyzovali modelovou aktivitu o Jupiteru, kde Umělá inteligence nabídla víc než jen tvorbu osnovy referátu. Ukázala, jak může být AI parťákem v učení, ne jen nástrojem na opisování. 

Cílem bylo vést žáky k tomu, aby nechali přemýšlet nejprve sebe, a až pak stroj – tedy využívali AI jako nástroj pro rozvoj zvídavosti, strukturovaného myšlení a ověřování informací. Děti se učily klást otázky, analyzovat výstupy a přemýšlet nad tím, proč AI odpověděla tak, jak odpověděla. Učitelé upozornili i na limity – například že mnoho žáků zatím neumí efektivně promptovat, a že promptování v češtině a následné prezentování v angličtině je nutil zjednodušovat výstupy a více nad obsahem přemýšlet.

Andrej Novik: Aby z dětí nebyly průtokové ohřívače

[02:03:11] Andrej Novik, učitel a spoluautor ucimsai.cz, potvrdil riziko „papouškování“ výstupů chatbotů. Zdůraznil, že pokud stroj chrlí odpovědi, ztrácí se zvídavost a radost z objevování. Proto je klíčové, aby žáci nejprve 13 až 15 minut pracovali sami, bez technologií, a až poté se ptali stroje. Důležité je rozvíjet metakognici (uvědomování si, zda stroj pomáhá nebo škodí) a agency (aktivní řízení vlastního učení).

Ludmila Kovaříková: AI v psaní a komunikaci

[02:20:38] Ludmila Kovaříková se zaměřila na limity AI v českém jazyce. Upozornila na rizika autorské slepoty a zužování slovní zásoby, protože AI statisticky vypočítává nejpoužívanější slova. Zdůraznila, že je nutné rozlišovat, kdy je psaní způsobem přemýšlení (proces) a kdy je text jen produktem. Zásadní je také učit děti o manipulaci v promptování a o tom, že AI nemusí být objektivní.

Závěrem

[02:50:00] Tento DigiDay jasně ukázal, že hrozba, že se z dětí stanou jen „průtokové ohřívače“ informací, je reálná. Je velmi snadné nahrazovat s AI vlastní myšlení. 

Klíčem k úspěchu je proto vždy upřednostnit lidský rozum a práci s vlastní hlavou před strojem, a to i když je chatbot šikovný.  My učitelé bychom vždy měli přemýšlet o smyslu toho všeho, ne o funkcích aplikací.

Dobrou zprávou je čeští učitelé jsou otevření novým tématům, což dokazuje i fakt, že v mezinárodním průzkumu Talis jsou na třetím místě na světě ve využívání umělé inteligence. 

Ukázalo se, že v posledních 12 měsících před sběrem dat (tj. před jarem 2024) využila umělou inteligenci 43 při výuce nebo k usnadnění učení žáků necelá polovina českých učitelů (46 %). To je významně více, než činí průměr EU (32 %). Jistě tomu napomohla vysoká míra účasti českých učitelů na profesním vzdělávání zaměřeném na umělou inteligenci, která byla v porovnání s EU nadprůměrná.

Existuje záznam? Ano! 

Pokud jste to nestihli, nezoufejte! Záznam celého vysílání je dostupný, a stejně tak jsou vám k dispozici materiály NPI, které vám pomohou začlenit AI smysluplně do výuky.

Pavel Hodál a Ivana Böhmová na závěr potvrdili, že ani obsah streamu, ani samotní moderátoři nebyli produktem umělé inteligence. :-)