Ind s turbanem na hlavě a plnovousem - to je častý obrázek mnoha cestopisů a dokumentů. Málokdo však již ví, že tito statní muži nejsou typickými představiteli Indů. Jedná se o sikhy - vyznavače sikhismu, třetího nejrozšířenějšího náboženství Indie.
Sikhismus se zrodil před pěti sty lety v Paňdžábu. I když jsou nyní sikhové rozšířeni po celé Indii, většinu jeho vyznavačů a poutních míst najdete právě zde na severozápadě indického subkontinentu.
Pokud jste alespoň jednou zavítali do uliček starého Delhi - Šáhdžahanabádu mezi Kašmírskou branou a ulicí Jampath, pak existuje kniha, kterou si musíte přečíst. Jedná se o dílo indického (později pákistánského) spisovatele, diplomata a básníka Ahmeda Aliho - Twilight in Delhi.
Twilight in Delhi není jen výborným románem. Je to úžasný záznam života muslimské komunity v Delhi počátku 20. století. I když sám autor se později vyjádřil ve smyslu, že tato kultura, vznešený jazyk, zvyky a atmosféra vymizela vyhnáním muslimského obyvatelstva v roce 1947, stále ještě je možné na místních bazarech spatřit svérázné postavičky, obchody a scenérie tak, jak je autor viděl a zapsal.
Ne, nezbláznil jsem se. Opravdu existuje teorie, která říká, že Ježíš byl jogín, který přišel do Palestiny z Indie, přežil ukřižování a vrátil se do Indie (přesněji do Kašmíru) a zemřel zde v pokročilém věku. Berte prosím následující text jen jako zajímavost, perličku a upozornění na jedno místo ve starém Šrínagaru. Vše je sepsáno v knize Ježíš žil v Indii od německého autora Holgera Kerstena. Nejsem historik ani religionista. Nemohu soudit oprávněnost nebo ujetost podávaných informací a sám se k nim stavím skepticky.
Móhandás Karamčand Gándhí - člověk, jehož si každý spojuje s Indií a s bojem za nezávislost. Co si však přečíst, kde hledat informace o jeho životě a myšlenkách? Pokud se alespoň trochu o Indii zajímáte, dříve nebo později narazíte v literatuře na zmínku o Gándhím a jeho Autobiografii.
"Je-li kde na světě ráj, je to zde, je to zde, je to zde." Tuto větu pronesl mughalský vládce Šáhdžahán při spatření kašmírského údolí. Původně však pochází od perského básníka Firdousího a v originále zní takto: "Agar firdaus bar ru-e zamin ast, Hami ast o-hami ast o-hami ast." Šáhdžahán si tento verš nechal také vytesat na svůj Diwan-i khas - Sál soukromých audiencí v Červené pevnosti v Delhi. A stejný titul si v roce 1960 zvolili pánové Zikmund a Hanzelka pro svůj celovečerní film Je-li kde na světě ráj.
Tygr se dvěma skoky vyšvihl nahoru po šestimetrovém srázu. Byla tam malá plošinka a za ní se hora zase vzpínala vzhůru. Slyšel jsem tygra šustit ve zvadlém listí na oné plošince, a pak bylo najednou ticho. To se dalo vykládat dvojím způsobem - buď tygr zahynul, sotva se dostal na plošinku, nebo zůstal nezraněn. Držel jsem pušku u ramene připravenou k výstřelu a pozorně jsem několik minut sledoval, co se bude dít; protože se nic neozývalo, zase jsem pušku sklonil. Tento pohyb uvítalo hluboké zamručení z okraje srázu. Tygr tedy nebyl zraněn a spatřil mě.
Obvykle tu zmiňuji knihy, které jsou nějakým způsobem spojeny s Indií a stojí za to si je přečíst. Ať už jako zdroj informací nebo inspirace ohledně indické kultury, reálií nebo atmosféry. S tou poslední - Čadrakántou převyprávěnou naší přední indoložkou paní Dagmar Markovou jsem na vážkách.
Proč? Člověku neseznámeném s indickou kulturou a rozdílností mezi stylem naší a indické literatury bude text připadat zmatený, nelogický, nekvalitní, skoro bych řekl typický brak.
Před několika dny tu byla představena kniha Karma Cola, stavící se k indickému duchovnímu životu velmi skepticky. Pravým opakem je novinka od spisovatele a historika žijícího v Indii - Williama Dalrymple - Nine lives. A určitě stojí za přečtení. I když je dostupná zatím pouze v angličtině.
V devíti kapitolách je představeno devět různých životů a cest víry, které reprezentují část z duchovního bohatství Indie. Každý z nich je jiný, originální. William Dalrymple se v každém z nich soustředí na příběh konkrétního člověka a na to, jakým způsobem jej jeho víra obohacuje. Vše nenásilnou formou usazuje do kontextu místa a času.
Karma Cola - Výprodej tajemného Orientu
Karma Cola by měla být povinnou četbou pro všechny ty, co se chystají na svoji duchovní cestu do Indie a očekávají instantní osvícení. Gíta Mehta popisuje s nadhledem všechny ty hledače duchovna, co si myslí, že za dva týdny v indickém ášramu budou spaseni. A zároveň kritizuje ty indické guruy, kteří nabízejí zhuštění pěti tisíc let indické duchovní historie do několika stran brožované příručky nebo víkendového kurzu.
Je možné, aby si Evropan a Ind porozuměli? Nebo se příliš liší náš a indický pohled na svět? Tuto otázku řeší známý román Cesta do Indie. Námětem románu je konflikt mezi západní a východní kulturou v Indii, mezi britskými úředníky - kolonizátory a běžnými vzdělanými Indy. Civilizační, kulturní a náboženské rozdíly tvoří velkou propast mezi tím, jak vnímají svět a své protějšky.
