Zikmund a Hanzelka - DVD Je-li kde na světě ráj



"Je-li kde na světě ráj, je to zde, je to zde, je to zde." Tuto větu pronesl mughalský vládce Šáhdžahán při spatření kašmírského údolí. Původně však pochází od perského básníka Firdousího a v originále zní takto: "Agar firdaus bar ru-e zamin ast, Hami ast o-hami ast o-hami ast." Šáhdžahán si tento verš nechal také vytesat na svůj Diwan-i khas - Sál soukromých audiencí v Červené pevnosti v Delhi. A stejný titul si v roce 1960 zvolili pánové Zikmund a Hanzelka pro svůj celovečerní film Je-li kde na světě ráj.  

Indická cesta Zikmunda a Hanzelky trvala od května 1960 do konce března 1961. Kašmír se oběma cestovatelům stal útočistěm během indického období horka. Na hausbotu na jezeře Dal pracovali na reportážích pro Český rozhlas a noviny a vznikla zde také jejich kniha Světadíl pod Himalájem.  

Společně s kameramanem Jaroslavem Novotným zde natočili celovečerní film o přírodě a lidech kašmírského údolí. A nyní, padesát let po svém vzniku tvoří tento film úžasný dokument jedné doby. Vypovídá o životě nejen v Kašmíru, ale paradoxně i u nás. Například zmínkou o "úžasné sovětské pšenici". Zikmund s Hanzelkou si Kašmír zamilovali a ze záběrů a komentářů je to znát.

Popisují všechna typická kašmírská místa: Baníharský tunel a pohled, který se otevře návštěvníku poté, co jím projede a spatří poprvé kašmírské údolí, Šrinagar a jezero Dal, výrobu hedvábí a koberců, nové školy a elektrárny, řeku Džehlam nebo okolní hory. Komentář filmu je veden v nadšeném, skoro budovatelském duchu. A to je podle mě největší slabinou celého dokumentu.

Situace v rozděleném Kašmíru v šedesátých letech nebyla tak idylická, jak ji líčí. K propuknutí válečného konfliktu mezi Indií a Pákistánem zbývaly pouhé 4 roky.

Ale i přes to se jedná o výborný dokument, který doporujčuji ke shlédnutí všem milovníkům nebo jen příležitostným návštěvníkům Kašmíru. Umožní vám totiž spatřit Kašmír takový, jaký v těch 60. letech byl. U mnohých záběrů si člověk řekne: "Vždyť ono se to tam za těch padesát let vůbec nezmněnilo." A jinde jen nestačí zírat, jakého pokroku v industrializaci a zastavění volné krajiny zde došlo.

Celý DVD set (jedná se o 2 DVD v krásně zpracovaném obalu) obsahuje nejen výše uvedený film, ale také 16 krátkých reportáží, které podrobně rozebírají témata, katerá se do filmu nevešla, k tomu nezveřejněné a původně ztracené záběry, vzpomínky na vznik filmu, fotografie a jiné materiály. Takže určitě stojí za pořízení.  

Kašmír tehdy a Kašmír dnes - čeho jsem si všiml

  • Sikhové, hinduisté a muslimové společně v ulicích bez stop nenávisti.  
  • Domorodci ještě nosí turbany, to už nyní neplatí, i když typické muslimské čepičky zůstaly.  
  • Domy ve městě nemají plechové střechy, ale původní dřevěné, kamenné nebo kryté trávou.
  • Prostor kolem stadionu ještě nebyl zastavěn betonovou džunglí.  
  • Minimumn aut a autobusů, na ulicích převládají koňské drožky
  • Celková atmosféra šrinagarských ulic je uvolněnější, s minimálním dopravním ruchem
  • Lidé se smějí, to se s dnešní atmosférou strachu nedá srovnávat.  
  • Kašmířané sice nyní už nenosí dhoti, ale dlouhé županovité  pláště jsou tu stále běžné.
  • Život na jezeře se v podstatě nezměnil. Ranní trh na vodě probíhá i po těch padesáti letech stejně.  
  • Na křižovatkách ulic chybí nyní tak běžná kulometná hnízda.  
  • Cesta z Baníhalu dolů do údolí je ještě úzká a čerstvě vystřílená ve skále.
  • Při pohledu z kopce na jezero je vidět, že Golden lake ještě neexistuje. Je zde pouze první řada housebootů otočená směrem k Boulevard road.