Kašmír

Text této knihy je příliš brutální, aby byl pravdou. Ale bohužel je. Basharat Peer se narodil v Kašmíru a v knize Curfewed night popisuje na základě svého osobního příběhu jak konflikt o Kašmír zasáhl do života místních lidí, od základů vyvrátil staleté tradice, změnil ekonomiku údolí a především zničil lidské životy. Basharat Peer je novinář a proto se jeho kniha dá číst jako jeden dlouhý novinový článek.

Blíží se léto a tak jako každý rok, i letos jsem začal dostávat dotazy na cestu do Kašmíru. Zatímco šance navštívit pákistánskou část je vzhledem k situaci v zemi minimální, do Kašmírského údolí spadajícího pod Indii míří stále více místních i zahraničních turistů. A mnozí z nich řeší, nakolik je bezpečné cestovat po kašmírském údolí.

Toto je pohled na věc turistického průvodce, co sem jezdí už více než 25 let.

Har sokhta-jaaney ke ba Kashmir dar aayad
Gar murg-e-kabaab ast ba baal-o-par aayad

Objevil jsem naprosto úžasný web. Na adrese http://www.searchkashmir.org je obrovské množství zajímavých informací a hlavně historických fotek z Kašmíru. Jako milovník indického Kašmíru jsem u vytržení. Je mi jasné, že hodně lidem to asi nic neřekne, ale třeba se tu najde někdo, kdo tam také byl a ocení to kouzlo minulosti.

Ne, nezbláznil jsem se. Opravdu existuje teorie, která říká, že Ježíš byl jogín, který přišel do Palestiny z Indie, přežil ukřižování a vrátil se do Indie (přesněji do Kašmíru) a zemřel zde v pokročilém věku. Berte prosím následující text jen jako zajímavost, perličku a upozornění na jedno místo ve starém Šrínagaru. Vše je sepsáno v knize Ježíš žil v Indii od německého autora Holgera Kerstena.

"Je-li kde na světě ráj, je to zde, je to zde, je to zde." Tuto větu pronesl mughalský vládce Šáhdžahán při spatření kašmírského údolí. Původně však pochází od perského básníka Firdousího a v originále zní takto: "Agar firdaus bar ru-e zamin ast, Hami ast o-hami ast o-hami ast." Šáhdžahán si tento verš nechal také vytesat na svůj Diwan-i khas - Sál soukromých audiencí v Červené pevnosti v Delhi. A stejný titul si v roce 1960 zvolili pánové Zikmund a Hanzelka pro svůj celovečerní film Je-li kde na světě ráj.

Jedním z typických kašmírských výrobků je tzv. papier-mâché. Jedná se o dekorativní předměty a jiné ozdoby vyrobené z tvrzeného papíru, lakované a malované. Toto umění přinesli do Indie mughalští vládcové v 15.-16. století ze středoasijských republik. V kombinaci se zručností indických umělců a místními vzory vznikl unikátní indický styl zdobení.

Jezero Dal v kašmírském údolí je obklopeno mnoha zahradami založenými vládci z mughalské dynastie. Některé jsou známé a často navštěvované. Jiné se nacházejí dál od břehu, ale určitě stojí za to.
Výhled z nich na jezero je úchvatný. Člověk si může představovat, jak to zde vypadalo, když se v nich procházel Šáhdžahán a jiní vládcové Indie.

V roce 1997 byly kašmírské hory na pomezí Indie a Pákistánu uzavřenou oblastí. Z Gulmargu se nedalo vyjít vůbec nikam (platí dodnes), Amarnath byl pro zahraniční turisty nedostupný, stejně jako trek z Pahalgamu k ledovci Kolahoi. Jediné místo, kam bylo možno získat povolení, byla trasa ze Sonamargu přes jezera Vishensar, Krishensar a Gangabal do Naranagu. Napjatá situace a občasné přestřelky mezi Indií a Pákistánem měly na svědomí uzavření celé oblasti, krach cestovního ruchu na mnoho let a liduprázdné hory.

Sir Francis Younghusband (1863–1942) byl důstojníkem britské armády, cestovatelem a spisovatelem. Jako voják, špeh a dobrodruh strávil mnoho času v kašmírském údolí, které se stalo jeho základnou pro mnohé výpravy do oblasti Ladakhu, Balučistánu, Hanzy a Karakoramu vůbec. Jeho Kniha Kashmir as it was je jedním z nejlepších zdrojů informací o Kašmíru začátku 20. století, o jeho historii, památkách a lidech.