posvátné indické řeky

Toto místo se nazývá Triveni Sangam neboli soutok tří řek. Jenže na mapě najdete jen dvě – Gangu a Jamunu. Ta třetí se jmenuje Saraswasti a je neviditelná.
Soutoky řek mají obecně v hinduismu zvláštní roli. Právě proto je Prayag důležitým poutním místem. Najdete jej v severní Indii pár hodin cesty vlakem od Váránasí.

Historie ovlivňování krajiny člověkem je delší, než si někdy občas dokážeme představit. Před zhruba 2 000 lety změnili jihoindičtí Čolové tok řeky, postavili přehradu a zúrodnili obrovské území.
Ta přehrada tu zůstala dodnes.

Asi byste nečekali, jak lehce se dá překonat řeka, když zrovna chybí most. V některých částech jižní Indie totiž zajišťují služby převozníka zajímavé a dost originální čluny – kulaté korakly.
Sám bych neřekl, co všechno se do takové „proutěné mísy“ vleze. Lidé, náklad, kolo a jen tak mimochodem i jedna motorka.
No, neutopili jsme se. Skoro bych řekl, že těch motorek by se do člunu vešlo i víc.

Počítá se mezi 12 nejdůležitějších míst Indie zasvěcených Šivovi. Pramení tu Gódávarí – jedna ze sedmi posvátných řek. Je poutním místem a přitom zůstal dostatečně malým a skromným.
Trimbak má v sobě vše, co by vás mohlo zajímat. Hojně navštěvovaný chrám, dávnou legendu o zrození řeky, možnost pěšího výšlapu do kopců a velmi fotogenické okolí.

Přejel jsem Indii na kole a byl to neskutečný zážitek.
Měli byste to také někdy zkusit. Je to ideální způsob, jak si užít krajinu, vyhnout se zprofanovaným památkám, popovídat si s lidmi a dostat se na nevšední místa.
A víte, co dělat, když omylem vjedete na indickou dálnici? Já už ano.

Pozorovat cvrkot a dění na břehu indické řeky má své neopakovatelné kouzlo. Modlitby poutníků, koupající se děti, pradleny i večerní obřad ohně.
Podobné scény spatříte v Indii na mnoha místech. Přesto jsou gháty řeky Narmady něčím jiné a svým způsobem úžasné. Stojí zato zde prožít celý den.
Podívejte se na komentovanou fotogalerii z jednoho takového místa.

Už dvacet minut po příjezdu jsem věděl, že indické město Násik nebude to pravé ořechové.
„Jeď do Násiku“ říkal mi předtím doma kamarád. „Je to tam super“ dodával.
Když už jsem tam tvrdnul druhý den, hodně často jsem si na něj vzpomněl. Nadával jsem a špačkoval. A třetí den jsem si zvykl. Ne každý výlet se povede a ne vždy odpovídá popis v turistickém průvodci realitě. Fotky mohou klamat a teprve až na místě zjistíte, že se vám tam vůbec, ale vůbec nelíbí.

Poutních míst jsou v Indii tisíce. Některá z nich jsou však významnější něž jiná. Už staletí tu putují poutníci k pramenům posvátných řek. Jamunotri, pramen řeky Jamuny, leží v Garhvalském Himálaji. Ne každý však ocení dlouhé trmácení plechovým autobusem po klikaté horské silnici, aby se smočil v prameni nějaké řeky.

Je to sice cestopis, ale o Indii se v něm na první pohled moc nedozvíte. Na ten druhý pohled je to jeden z nejlepších indických cestopisů, co jsem v poslední době četl.
Řeč je o knize There are other rivers od Alastair Humphreys.

Největší duchovní oslava na naší planetě. Není proč by Vás hned první věta měla zaskočit, je to opravdu tak. Miliony lidí a miliony lidí přijíždějí na určené místo za jediným cílem – duchovní očistou. Mela znamená koupel a je to místo, kam se sjíždějí poutníci, rodiny s dětmi, duchovní i turisté nejen z Indie, ale z celého světa. To, co my Evropané možná nedokážeme pochopit, je jak se takové množství lidí může organizovaně sejít za konkrétním duchovním cílem místo vidiny například divoké techno party. Ale fakta hovoří sama za sebe, víra je početnější než koníčky.