Indie je v mnoha ohledech jiná, šokující, krásná, ale také náročná na cestování. Platí to zejména pro první návštěvu. Opravdu se vyplatí být připraven.
Nenechte se zaskočit.
Mám tu pro vás tipy na to, co řešit před cestou, první kroky po příletu do Indie i další praktické rady.
Představte si jeskynní malby typu Altamita nebo Lascaux. Jen starší o pár tisíc let. Bez turistického zázemí, bez parkoviště plného autobusů a fronty všudypřítomných turistů.
Najdete tu stáda jelenů a slonů, buvoly a tygry kreslené červenou hlinkou po skalních stěnách. Budete zde skoro sami. Bez průvodce. V zeleni tropické džungle. V srdci Indie. To jsou skalní malby v indické Bhimbetce.
Stojí v odlehlém himálajském údolí a nevede tam silnice.
Budete u něj skoro sami. Není příliš známý a neproudí k němu davy poutníků.
Pěší trasa od poslední vesnice nahoru do hor je krásná a přiměřeně obtížná.
Samotný chrám je zajímavý a stojí na kouzelném místě.
Londýn i Paříž to mají jednoduché. Málokdo z Čechů o nich uvažuje jako o „London“ a „Paris“. I když známe jejich originální jména, píšeme je hezky česky. Bohužel v pojmenování hlavního města Indie panují nejasnosti.
Setkáte se tak se jmény jako Delhi, Dehli i Dillí. A když se k tomu připlete i New Delhi, je na zmatek zaděláno přímo dokonale.
Je zvláštní, k čemu všemu se člověk dostane, když navštíví bývalý domov dávno mrtvého indického básníka.
Do jednoho článku jsem tak nějak smíchal poezii v urdštině, muzeum v Dillí, aplikaci pro Android, nový hotel a knížku z roku 1972.
Jenže ono to všechno tak nějak spolu souvisí.
Až do letošního roku bylo jedinou možností, jak získat vízum do Indie, navštívit pražskou ambasádu nebo využít služeb nějaké zprostředkovatelské agentury. To vše s dostatečným časovým předstihem. Cesty do Indie to nijak neulehčovalo.
Od letoška je vše jinak.
