Dějiny Indie

Dějiny Indie

Dávné příběhy a zajímavosti

V této části webu píšu o indické historii tak, jak na ni narážím při četbě knih, při cestách po Indii a procházení webových zdrojů.

Nehledejte tu kompletní přehled dějin Indie. Jsou to jen malé střípky a zajímavosti. Možná právě tím mohou být pro skutečné nadšence přínosnější.

Skalní malby v Bhimbetce - galerie pravěkého umění Pavel Hodál 14. 2. 2017
Představte si jeskynní malby typu Altamita nebo Lascaux. Jen starší o pár tisíc let. Bez turistického zázemí, bez parkoviště plného autobusů a fronty všudypřítomných turistů.
Najdete tu stáda jelenů a slonů, buvoly a tygry kreslené červenou hlinkou po skalních stěnách. Budete zde skoro sami. Bez průvodce. V zeleni tropické džungle. V srdci Indie. To jsou skalní malby v indické Bhimbetce.

Básník Mirza Ghalib a jeho palác ve starém Dillí

Je zvláštní, k čemu všemu se člověk dostane, když navštíví bývalý domov dávno mrtvého indického básníka. Do jednoho článku jsem tak nějak smíchal poezii v urdštině, muzeum v Dillí, aplikaci pro Android, nový hotel a knížku z roku 1972.
Jenže ono to všechno tak nějak spolu souvisí. Prohlídka opraveného paláce (haveli) indického básníka Mirza Ghaliba může být milým zpestřením návštěvy starého Dillí.
Číst více

Pohnutý osud posledního indického vládce

Pokud by vás zajímal popis kosmopolitní atmosféry Dillí poloviny devatenáctého století nebo to, jak zde probíhalo Velké indické povstání, přečtěte si knihu The Last Mughal od Williama Dalrymple. Stojí za to.
William Dalrymple je můj oblíbený autor. Indii, o které píše, rozumí a jako historik dokázal vždy najít zajímavé téma a úhel pohledu. Tentokrát si vybral Velké indické povstání a osobnost posledního mughalského vládce Zafara Bahadur Shaha.
Číst více

Subháščandra Bose - vyplatila se spolupráce se státy Osy?

Pokud se zmíníme o boji za indickou nezávislost, automaticky se nám zřejmě vybaví Gándí a jeho pacifismus. Zatímco Gándhího principy nenásilí jsou dostatečně známé, o jeho politických kolezích je informací poskrovnu. Kniha Subháščandra Bose nám dokazuje, že není vše černobílé. Podpora nacistického Německa či spolupráce s Hitlerem může na druhé straně vést ke osvobození Indie od britské nadvlády. Alespoň tak to prezentují S. Vavroušková a J. Bečka ve své knize o hledání cest ke svobodě Indie.
Číst více

Nové státy a členění Indie

Československo se rozdělilo v roce 1992. Od té doby je tu klid a občasné řeči o oddělení Moravy bereme všichni s nadhledem. Balkán se rozpadl v devadesátých letech a snad je už stabilní. Jinak to ale probíhá v nám vzdálené Indii. Nové státy tu vznikaly a neustále ještě vznikají. I když navenek vystupuje země pod jednotnou značkou ”Indie”, pod pokličkou to tu vře. Indie jako samostatný stát vznikla v roce 1947. Od té doby prošlo její vnitřní uspořádání mnoha změnami.
Číst více
Buddhističtí poutníci na cestě po Indii Pavel Hodál 20. 3. 2015
Představte si, že je vám 62 let a žijete v Číně. Chybí vám některé posvátné texty a nejste spokojený s překladem těch stávajících.
Tak si pro ně prostě zajdete. Do Indie. Pěšky. Přes hory.
V 5. století n. l. A cesta vám trvá 23 let.
Moravské stopy v indickém Ladakhu - kde je pochován Ferdinand Stolička Pavel Hodál 1. 11. 2014
"Příčinou smrti bylo velké vypětí těla i ducha - jak při obtížném cestování, tak i přemýšlení a námaze mozku."
Takto zněl pitevní nález moravského rodáka a přírodovědce Ferdinanda Stoličky, který vystavil britský lékař H. V. Bellew roku 1874 svému kolegovi a účastníku vědecké výpravy přes hřebeny Himálaje a Karákóramu. Jeho životní cesta začala v hájovně poblíž Kroměříže a skončila v indickém Ladakhu.
Curfewed night - Jak se žije v Kašmíru plném nepokojů Pavel Hodál 29. 1. 2014
Text této knihy je příliš brutální, aby byl pravdou. Ale bohužel je. Basharat Peer se narodil v Kašmíru a v knize Curfewed night popisuje na základě svého osobního příběhu jak konflikt o Kašmír zasáhl do života místních lidí, od základů vyvrátil staleté tradice, změnil ekonomiku údolí a především zničil lidské životy. Basharat Peer je novinář a proto se jeho kniha dá číst jako jeden dlouhý novinový článek.

Konečně je tu Tádž Mahal

Jsou památky, které na fotografiích vypadají mnohem lépe než ve skutečnosti. Na místě vás pak nemile překvapí svojí šedí, ruší vás okolní zástavba, monument se najednou zdá menší než na snímcích... Vy jen s obtížemi hledáte přes rušnou magistrálu ten správný úhel, který fotograf zvolil, když jste si prohlíželi záběry někde v časopise. A pak je tu Tádž Mahal.
Číst více