Co píše Kipling o Himálaji

Nad nimi, stále ohromně vysoko nad nimi, zdvíhala se úrodná země směrem k čáře sněhu, kde od východu k západu přes sta mil, jakoby zaříznuta pravítkem, zastavila se poslední ze smělých bříz. Nad tím, v pozdvižených balvanech, snažily se skály prorazit svými hlavami nad bílou páru. Nad nimi pak, neproměnný od počátku světa, ale měnící se každou polohou slunce a mraků, rozkládá se věčný sníh.
Číst více

Heat and Dust - Ruth Prawer Jhabvala

Heat and Dust je příběh dvou žen, které od sebe dělí 50 let. Olívie žije se svým manželem - úředníkem britského Rádže v Indii během dvacátých let 20. století. Hledá své místo jak po boku manžela, tak ve společnosti jiných Britů svázaných konvencemi a ostře vyhraněných a distancujících se od místní domorodé společnosti.
Číst více
Dávné budoucnosti - Helena Norberg-Hodge Pavel Hodál 16. 12. 2010
Helena Norberg-Hodge byla jedním z prvních cizinců, kteří navštívili Ladakh poté, co byl v roce 1974 otevřen světu. Ladakh je odlehlá oblast Indie, ležící za hradbou himalájských vrcholů. Po staletí si zachovávala svoji izolovanost a svébytnou kulturu. Ladačané, vyznávající převážně buddhismus, žijí v pozoruhodném souladu s místní drsnou přírodou.
Kniha Ancient futures (Dávné budoucnosti) je tím nejlepším, co lze o původním životě v Ladakhu najít. Autorka měla totiž příležitost pozorovat místní společnost, zvyky a sociální vazby ještě před tím, než je nenávratně ovlivila indická (myšleno jiná, nehimalájská) a později i západní kultura.

Malý úvod do indické hudby

Základ indické klasické hudby je tvořen převážně melodií a rytmem. V pozadí zní základní tón a nad ním se vytváří melodie. Zatímco hudebníci na západě rozvíjeli hudební koncepty harmonie a kontrapunktu, v Indii zůstali věrní jednoduchosti a síle melodické stupnice a rytmu. " src="/sites/all/modules/wysiwyg/plugins/break/images/spacer.gif"> Principem není hra podle pevně dané a zkomponované partitury, ale improvizace v rozmezí pevně daných pravidel rytmu (tala) a rozpětí not (raga).
Číst více

140 let uplynulo v Lehu mezi pořízením těchto dvou fotografií

Když jsem v roce 1997 poprvé přijel do Lehu, největšího města Ladakhu, ničím se nelišil od jiných indických měst. Pro zahraniční turisty nabízel běžnou směs levných i drahých hotelů, restaurací a služeb. Každý si mohl vybrat, zda se nají v malé jídelničce s místními za pár rupií nebo půjde do restaurace zaměřené na turisty. Ale místa a věci se mění.
Číst více