Jedním z největších chrámových měst jižní Indie je chrám bohyně Mínakší v Madurai. Jeho věže, takzvané gopuram vévodí celému městu a krajině.

V roce 1997 byly kašmírské hory na pomezí Indie a Pákistánu uzavřenou oblastí. Z Gulmargu se nedalo vyjít vůbec nikam (platí dodnes), Amarnath byl pro zahraniční turisty nedostupný, stejně jako trek z Pahalgamu k ledovci Kolahoi. Jediné místo, kam bylo možno získat povolení, byla trasa ze Sonamargu přes jezera Vishensar, Krishensar a Gangabal do Naranagu. Napjatá situace a občasné přestřelky mezi Indií a Pákistánem měly na svědomí uzavření celé oblasti, krach cestovního ruchu na mnoho let a liduprázdné hory.

Málokterý turista, který zamíří k Červené pevnosti v Delhi, tuší, že Čandníčouk není jen obyčejná ulice. V současnosti se neliší od jiných ulic starého města - Šáhdžahánabádu. Je stejně špinavá, lemovaná nevzhlednými domy a podloubími, věčně ucpaná auty a motorkami.

Vždy tomu tak ale nebývalo.

Sir Francis Younghusband (1863–1942) byl důstojníkem britské armády, cestovatelem a spisovatelem. Jako voják, špeh a dobrodruh strávil mnoho času v kašmírském údolí, které se stalo jeho základnou pro mnohé výpravy do oblasti Ladakhu, Balučistánu, Hanzy a Karakoramu vůbec. Jeho Kniha Kashmir as it was je jedním z nejlepších zdrojů informací o Kašmíru začátku 20. století, o jeho historii, památkách a lidech.

Na otázku "co s sebou do Indie" je velmi jednoduchá odpověď. Co nejméně. Je jen málo věcí, které byste v případě akutní potřeby v Indii nesehnali. A s lehkým batohem se cestuje mnohem lépe.
Je však pár drobností, které by vám mohly při cestě Indií chybět.

Najít hotel, hotýlek nebo skromnou ubytovnu není ve Váránasí (Benáres) problém. Město s více než třítisíciletou tradicí nabízí nepřeberné možnosti ubytování. Pokud hledáte ubytování západního standardu, jistě svůj hotel najdete. Většina z nich leží na okraji města, daleko od Gangy, ghátů a centra dění. To, co činní Váránasí zajímavým, je právě staré město, spleť uliček a podchodů, kterými neprojede rikša, natož automobil.

Nebudu Vám vyprávět o cestě po jižní Indii, do které jsem přiletěl v den bombových útoků na Bombaj v loňském roce, ani o nezvyklém Silvestru 2008 v Delhi, ale povyprávím Vám o konci mé, doufám, že netradiční cesty po Himalájích, kde jsem byl s desetičlennou skupinou v září 2007. Jak říkal kdysi Grosman Šimkovi: "Popovídej mi Slávku, o svém životě, člověka to potěší, když slyší o cizím neštěstí."

Indická kuchyně je bohatá. Zahrnuje množství pro nás exotických chutí, Zároveň ale není složitá na přípravu. I když to tak zprvu může vypadat.
Podívejte se na několik jednoduchých receptů - třeba takový hrášek se sýrem nebo míchaná zelenina.

Tampura, tabla, bansuri... názvy indických hudebních nástrojů zní exoticky a málo kdo si pod nimi dokáže představit konkrétní zvuk.
Podívejte se tedy alespoň na jejich základní přehled.
A možná si k tomu pusťte nějakou rágu.

Kinaur Kailás je posvátnou horou jak buddhistů tak i hinduistů. Zároveň se jedná o pěkný trek přes pětitisícové sedlo. Obešel jsem ji společně s několika babičkami důchodového věku.
Já šel s horskou výbavou, ony v pantoflích.